Ta druhá z minulosti

15. Kapitola

2.11.1992

Jak jsem slíbila, tak jsem se to rozhodla uskutečnit. Trvalo to sice dva dny, ale i tak. Dnes se vypravím do tajemné komnaty. Jestli tam někdo je a poštve proti mě Siennu, tak ji můžu zastavit. Jsem blíže ke Zmijozelovi. To mi dává jistou výhodu, o které můj soupeř neví. První ale musím přežít dnešní den plný školy. Je to tak. Dnes je úterý a to znamená jediné. Právě školu.

Ve školní uniformě jsem kráčela na první hodinu, konkrétně na formule. Byl to můj oblíbený předmět, i když nejlepší vždy byly lektvary. Na formulích jsme zkoušeli různá kouzla a ještě jako bonus jsme dostali esej. No skvělý. Dále jsem pokračovala na OPČM. Momentálně nejhorší předmět. Lockhart je blbec, který nic neumí. Jenže hodně dívek ze školy ho obdivuje. Nechápu proč. A tenhle blbec ještě založil soubojnický klub. Já do něj nechodím a ani nemám zájem. Ani Freya tam nechodí, takže když je schůze klubu, tak my se zavřeme do knihovny. Jak snadné.

Po nejhorší hodině OPČM jsem šla na bylinkářství. Asi se ptáte co se pokazilo. Tak Lockhart nám dal test o jeho knihách. Měla jsem pocit, že ho praštím. Pak jsme dělali souboje. To vypadlo nadějně. Mě dal Lockhart do dvojice s Harrym a chtěl, abychom předvedli souboj. Já Harryho skolila druhým kouzlem. Bylo to vymyšlené kouzlo mých rodičů. Moji rodiče vymysleli pár kouzel a nikomu nic neřekli. Jen mě. To mi dává výhodu. Tyto kouzla používám neverbálně. To znamená, že ho neřeknu nahlas. Tohle moje kouzlení Lockharta odrovnalo, takže mě celou hodinu chválil. Prostě peklo.

Na bylinkářství jsme přesazovali mandragory. Nebylo to hrozné, jen strašně řvaly. Měla jsem klapky na uších a i přesto byly slyšet. Chtěla jsem to mít co nejdřív za sebou, tak jsem se do toho pustila. Když víte, co přesně dělat, tak to jde samo. Přesadila jsem několik mandragor a profesorka mě pak pustila pryč. Prej už jsem měla hotovo. Nijak jsem to neřešila a šla jsem do pokoje se vysprchovat. Kdybych neměla čas, tak použiji kouzlo, ale čas mám, takže si vlezu do sprchy.

Osprchovala jsem a šla jsem na dnešní poslední hodinu. A to na Historii. Je to hodina, na které se člověk hezky vyspí. Sedla jsem si do lavice a čekala na příchod učitele. Nemusela jsem čekat dlouho. Sotva zahájil hodinu, tak jsem si vzala Dějiny Bradavic a začetla se. Upřímně jsem se jen potřebovala pobavit. A k tomu byla tahle kniha přímo stvořená, protože půlku té knihy jsou prostě lži.

Zrovna jsem četla o odchodu Salazara Zmijozela z hradu, když se Hermiona zeptala na Tajemnou komnatu. Všichni najednou byli vzhůru, protože je to taky zajímalo. Binnsovi se nechtělo odpovídat, ale když viděl jak na něho všichni koukají, tak spustil.

,,Tajemnou komnatu vybudoval před tisíci lety Salazat Zmijozel, jeden ze zakladatelů. Povídá se, že ji může otevřít jen jeho dědic a očistit školu od studentů, kteří, podle něho, nejsou hodni studovat magii. Většinou se jedná o děti z mudlovských rodin. Nikdo neví, jaká nestvůra se tam ukrývá." řekl Binns vše co věděl a pak se dál věnoval výuce. Já jsem sevřela ruce v pěst. Tohle není pravda!! Sienna není v komnatě proto, aby ubližovala studentům. Je tam proto, aby je ochránila v případě nebezpečí. Normálně lidé převrátili historii! To není možné! Přestala jsem se věnovat jeho výkladu a zase se začetla do knihy. To je neuvěřitelné. Zazvonilo a já jsem šla do Velké síně. Šla jsem pomalu, protože jsem nespěchala.

,,Naštvalo tě to?" ozval se za mnou hlas. Otočila jsem se a uviděla Freyu.

,,Jo. Vše, co si tady lidi myslí, je lež." vydechla jsem a pustila svůj vztek ven.

,,Lidé vždy překrucovali historii, Iso. Hlavně buď v klidu." řekl hlas, který nepatřil Freye a ještě se ozval za mnou. Byl to hlas, který bych poznala všude.

,,Já vím, Fleyi." přikývla jsem. On se na mě usmál a odešel. Nesměl nás nikdo vidět.

,,Má pravdu." souhlasila s Fleyovým tvrzením Freya.

,,Já vím, že má." přidala jsem se k Freye se svým názorem. Pak už jsme mlčky šli do Velké síně.

Vešli jsme do síně a sedli jsme si ke kolejnímu stolu. Pohledem jsem se podívala ke Zmijozelským a podívala jsem se na Fleye a Roba. Oni můj pohled asi ucítili, protože ke mě zvedli pohled. Usmála jsem se a pak sklopila pohled k jídlu.

Dojedla jsem a rozloučila se s Freyou. Mířila jsem totiž do tajemné komnaty. Šla jsem do druhého patra, do umývárny Ufňukané Uršuly. Vešla jsem tam a šla k umyvadlu. Promluvila jsem hadím jazykem.

,,Otevři!"

Umyvadla se rozestoupila a vytvořil se vchod. Skočila jsem dovnitř a vchod zavřela. Dopadla jsem na kosti. Zvedla jsem se a šla chodbou dál. Byl tam další vchod, který se musí otevřít hadím jazykem. Vešla jsem do komnaty a rozhlížela jsem se. Uprostřed komnaty stála Ginny a vypadala jako v tranzu.

,,Ginny!" zavolala jsem na ní, ale ona nereagovala. Přiběhla jsem k ní a omráčila jsem ji. V ruce držela deník, který jsem si vzala. Použila jsem na něj pár kouzel, ale všechny pohltil. Už vím co to je. Viteál. Probudila jsem Siennu a vzala si od ní jed. Viteál se dá zničit jedem baziliška, skřetím stříbrem a zložárem. Po ruce jsem momentálně měla jen jed. Zničila jsem deník a vymazala na něj Ginny paměť. Pak jsem ji odnesla na ošetřovnu a šla uzavřít komnatu.

Jak jsem zjistila, tak ten viteál patřil Voldemortovi. Všechno jsem v KNP řekla svým kamarádům. Gratulovali mi a já jsem byla ráda, že už je klid.

Večer jsem si šla lehnout poměrně brzo. Byla jsem unavená z toho ničení deníku. Ono se to nezdá, ale dá to zabrat. Sice jsem si šla brzo lehnout, ale usnout mi nešlo. Byla jsem ráda, že už je po hrozbě a nikdo se nedozví, co je v komnatě ukryto. Víte, já mám Siennu ráda a nenechala bych ji zabít. Takhle jsem přemýšlela docela dlouho. Zase jsem zachránila školu a nikdo o tom neví. Nevadí mi to, ale trocha uznání by byla super. Snad si zase zásluhy nepřipíše můj bratr. On toho totiž schopný je. Najednou mě začala bolet hlava a já jsem se za ni držela. Teď je nejlepší chvíle na to usnout. Sice to chvíle ještě zabralo, ale nakonec se mi povedlo usnout.

Další část. Tahle není podle originálu, ale já druhý ročník chtěla rychle ukončit, protože se zase jiný protáhne. Takže se nezlobte. Další dvě kapitoly se budou ještě vztahovat ke druhému ročníku, ale pak pokračuji do dalšího. Uvidíme se u další kapitoly. Claire