Ta druhá z minulosti

8. Kapitola

25.6.1992

Zjistila jsem, co se skrývá za padacími dveřmi. Je to kámen mudrců. Tajně jsem se tam byla podívat a ten kámen jsem odnesla. Nemyslím si, že by byl bratr schopný ho ochránit. Ano, zjistila jsem, že to je zkouška pro něj. Podělila jsem se o tu teorii s Fleyem a ten můj názor podpořil. Kámen jsme schovali do domu Zmijozelů, kde je bezpečno.

Vstala jsem z postele a vydala jsem se na snídani. Měla jsem docela hlad a taky jsem pak musela na zkoušku. Dnes je poslední den zkoušek a já mám zkoušku z lektvarů. Ten nejjednodušší předmět. Snídala jsem v klidu, teda do té doby, než přišlo golden trio. To jsou Harry, Ron a Hermiona. Všichni tři vypadali otráveně, asi z dnešní zkoušky.

Byl čas se vydat do sklepení a já jako jediná měla úsměv na tváři. Zkouška se skládala z teorie a následně z praxe. První hodinu píšeme teorii. Já jsem se vůbec neučila, jelikož to nepotřebuji. Ale aby si někdo něco nesmyslel, tak jsem si nějakou knihu zakouzlila na nějakou učebnici. Nikdo nepoznal rozdíl.

,,Připraveni?" zeptala jsem se zvesela.

,,Jsi nějaká šťastná." podotkl Harry.

,,To víš. Vše umím, a tak tu zkoušku napíšu." spokojeně jsem se uculila.

,,Jseš si nějaká jistá." řekl Ron. Jen jsem pokrčila rameny a vešla jsem do třídy. Počkala jsem než nám Snape rozdal test a pak jsem se do něj pustila. Bylo to vážně jednoduchý, takže jsem to za patnáct minut měla hotové. Odevzdala jsem pergamen a pak jsem si začala kreslit.

Skončila hodina a všichni odevzdali test. Teď už nás čekala jen praktická část a bude po všem. Dělala jsem, že si čtu zápisky, ale ve skutečnosti jsem si četla staré citáty.

Byl čas praktické části. Snape nám zadal lektvar a my jsme ho mohli začít vařit. Netrvalo to dlouho a já jsem musela lektvar odstavit. Ještě chvilku jsem počkala než vystydl a pak jsem ho přelila do lahvičky se svým jménem a dala jsem ho na katedru. Sbalila jsem si svoje věci a odešla jsem ze třídy. Mířila jsem si to do ložnice, abych se mohla převléct z hábitu.

Po nějakém čase došla i Freya, a tak jsme se spolu vydaly na oběd. Byla jsem ráda, že už mám po všech zkouškách a že už si můžu jen užívat a čekat až odjedu domů.

Byl večer a já jsem seděla ve společenské místnosti. Náhle jsem uslyšela kroky a viděla jsem golden trio, jak jdou ven. Je to jasné. Jdou pro kámen. Použila jsem na sebe zastírací kouzlo a vydala jsem se za nimi. Šli do třetího patra a otevřeli dveře. Ten pes spal a u něho hrála harfa.

,,Snape už tu byl." zašeptal Harry a já jen vytřeštila oči. Oni si myslí, že za tím vším je Snape? To je blbost, protože to je Quirell.

Prošli kolem psa a šli padacími dveřmi dolů. Spadli hned do ďáblova osidla. Začali se hádat co s tím a nakonec to vyřešili tím, že Hermiona pomocí hůlky rozsvítila. Šli dál a narazili na klíče. Museli ulovit správný klíč. Nejdříve to zkoušeli kouzlem Alohomora, ale to nešlo. U dveří stála košťata. Harry jedno vzal a vyletěl nahoru a snažil se chytit klíč. Nakonec se mu to povedlo a oni pokračovali dál. Další na pořadí byla šachovnice. Museli hrát a zvítězit. Naštěstí nebo naneštěstí je Ron skvělý šachista. Ale já jsem lepší.

Nakonec to dopadlo tak, že se Ron obětoval. Hermiona s ním zůstala a Harry šel dál. Nechala jsem je tam a následovala jsem Harryho. Viděla jsem překvapený výraz na jeho tváří, když nepatřil Snapea, ale Quirella. Ten ho okamžitě omráčil a sundal si turban. Bylo mi to jasné. Pod turbanem se ukrýval Voldemort.

,,To není to dítě, které mě porazilo." řekl Voldemort vážně.

,,Al-le pane. H-harry Po-otter je ch-chlapec, který přežil. I Brumbál to ověřoval."vykoktal vyděšeně Quirell.

,,Brumbál je starý hlupák. I on se může splést. Mě totiž porazila holka." pronese Voldemort.

,,H-holka? Nemyslíte Astrid Potterovou?" otázal se Quirell.

,,Nejspíš ano." vyhrkl Voldemort. Měla jsem toho dost, tak jsem zaútočila živlovou magií. Voldemort se od Quirella odtrhl a utíkal pryč. Quirella spalovaly plameny. Zaútočila jsem totiž ohněm. Po chvíli jsem slyšela kroky, a tak jsem se přemístila do KNP. Jaké překvápko, když jsem tam spatřila Fleye.

,,Co se stalo?" zajímal se, když jsem se zviditelnila.

,,Vyplnilo se to. Golden trio se dnes vydalo zachránit kámen. Quirell ho chtěl ukrást. Pod turbanem měl Voldemorta. Ten si uvědomil, kdo ho porazil a já jsem pak Quirella spálila a Voldemort utekl." převyprávěla jsem.

,,Pěkně. A zásluhy se asi připíšou tvému bratrovi." řekl naštvaně.

,,Nejspíš. Quirell ho hned omráčil. A já byla pod zastíracím kouzlem. Kdo ví, jakou zas bude mít Brumbál teorii." povzdechla jsem si a nechala se objímat.

,,No nic. Půjdu se podívat na ošetřovnu." zašeptala jsem a vydala se tam. Jak jsem čekala, tak Harry ležel na posteli a u něj byli rodiče, Sirius, Remus, Brumbál, Snape a McGonagallová.

,,Co se mu stalo?" vyhrkla jsem hned i přesto, že jsem to věděla.

,,Harry se utkal s Voldemortem. To se stalo." odpověděl mi Sirius. Snažila jsem se tvářit překvapeně a asi mi to šlo.

,,J-jak?" snažila jsem se znít překvapeně a nevěřícně. Brumbál nám to vše odvykládal.

,,Myslím, že se jeho magie rozrůstá." řekl svou teorii. Měla jsem chuť ho něčím praštit.

,,Slečno Potterová můžete jít na kolej?" obrátil se na mě Brumbál a mě bylo jasné, o čem se budou bavit. O Harryho tréninku. Hodila jsem po osazenstvu malfoyovský úšklebek a odešla jsem na kolej. Měla jsem toho dost. Všechna má práce se vždy připíše Harrymu. I kdybych jim porazila Voldemorta přímo pod nosem, tak slavný bude Harry. Ostatně jako vždy.

Došla jsem do ložnice a bez sprchy a převlékání jsem si lehla. Mám toho už plné zuby. Vždycky všichni dají Harrymu přednost přede mnou. Že by se mě někdo zastal? Ne. To neexistuje. Přemýšlím, že z týhle rodiny zdrhnu. Peníze mám, dům taky. Vlastně mám toho dost. Všechny peníze po zakladatelích, prarodičech, rodičech a svoje, které jsem si vydělala. Dále mám ve vlastnictví dům Zmijozelů a Nebelvír Manor. Do manoru se nikdo nedostane, protože je chráněn kouzly proti cizím lidem a dům Zmijozelů je skrytý Fideliovým zaklínadlem. Pak mi také patří veškerý majetek Malfoyových, ale to až od sedmnácti. Takže peněz a místa, kde bych mohla zůstat je dost. Stačí to jen provést.

Hlavu jsem měla plnou z toho, jak jsem přemýšlela, kdy uteču. Nebudu trávit čas s rodinou, která o mě nemá zájem. I když toho času ani moc není. Celé letošní prázdniny strávím s Freyou nebo vařením lektvarů. To se ještě uvidí. Pomalu se mi začali zavírat víčka a já jsem se propadla do hlubin černé tmy.

Konec další části. Užívala jsem se její psaní a nevadí mi napsání názoru na to. Přece jen to je pro zábavu. Claire