Ta druhá z minulosti

18. Kapitola

31.7.1993

Další prázdninový den jen trochu spestřený narozeninami. Mými a Harryho. Nemám náladu na to něco slavit. A už vůbec ne s touhle rodinou. Od naší hádky uběhlo třicet dní a já se s nimi neudobřila. Asi chtějí, abych se jim omluvila, ale to se nestane. Musí uvědomit, jak mi ničí život.

Vypařila jsem se z domu už v šest. Nemám náladu na to je potkat. Šla jsem Godrickovým dolem až k Nebelvír manoru. Chtěla jsem se jít uvolnit do bazénu a následně si zalétat. Přesně to, co v domu Potterových nesmím. Vlastně tam bazén ani nemají, ale létat tam nesmím. Takže je nejlepší jít prostě tam, kde si můžu dělat co chci. Teda ne v pravým slova smyslu, ale tam mám aspoň volnost. Tu volnost, kterou jsem měla s rodiči. Bože jak ti mi chybí!

Došla jsem k bráně a následně dovnitř domu. Šla jsem pozdravit rodiče a následně si vzít plavky. Převlékla jsem se za chůze a rychle skočila do vody. Uvolnila jsem se a jen tak si plavala. Miluji plavání. Potřebovala jsem hodit starosti za hlavu a to šlo jen, když jsem byla ve vodě. Je jedno jestli v bazénu, vaně či sprše. Veškeré moje starosti byly ohledně mé nové rodiny. Taky mám dnes narozeniny. Teda ty druhé. Mé první jsou na Nový rok a ty slavím strašně ráda, protože je slavím se svými blízkými. S lidmi, kteří mě mají rádi a rozumí mi. Ale hlavně je slavím s Fleyem, s láskou mého života. Je uvěřitelné, že jsme spolu tak dlouho. Jsme spolu od roku 1014. To nám oběma bylo čtrnáct let. Dali jsme se dohromady 1.2.1014. Prostě nádhera a na to datum vzpomínám ráda. Je to symbol naší lásky.

Vylezla jsem z vody, převlékla se za chůze a s koštětem v ruce jsem šla na zahradu. Koupila jsem si k narozeninám Kulový blesk. Je to nejlepší koště a všichni se nad ním rozplývali, když ho viděli v časopise. Já ho už týden vlastním. Chtěla jsem si udělat radost, a tak jsem si ze svého trezoru vybrala peníze a šla si ho koupit. Nebyly to peníze od Potterových, ale byli to ty, které jsem si vydělala. V mém trezoru, ale tenhle výběr neudělal žádnou paseku. To proto, že mám hodně peněz a nevím, za co je utrácet. Tak proč si pro jednou neudělat radost?

Létala jsem nad zahradou a užívala si ten pocit. To koště je opravdu boží. Slétla jsem dolů, uklidnila koště a šla zpátky k Potterovým. To víte, tam teď bude probíhat oslava. Bude tentokrát soukromá, protože Hermiona je v Paříži a Weaslyovi v Egyptě. Ale i tak stihli poslat dárky. Vsadím se, že jo. Vešla jsem do domu a hned šla do obýváku. Jestli po mě budou křičet, tak ať je to teď.

,,Kdes byla?" vypálila na mě Lily. Byla v obýváku stejně jako James, Sirius, Remus a Harry. To bude tanec, opravdu.

,,Venku. Potřebovala jsem vypadnout." řekla jsem a dívala se kamkoliv jen ne na ni.

,,V kolik si vůbec zmizela? Je deset hodit. Já tu jsem od půl sedmé a to už si tu nebyla." řekla Lily a bylo vidět, jak se přemáhá, aby nekřičela.

,,Odešla jsem v šest. Chtěla jsem mít jistotu, že vám nepotkám." pokrčila jsem rameny.

,,Dnes to nechám být, ale ať se to neopakuje." řekla Lily a mě to upřímně bylo jedno. Sedla jsem si k nim a čekala.

,,Museli jsme na tebe čekat. Víš, jak je to otravné!?" křikl na mě Harry.

,,Vím. Moc dobře vím, jaké to je na někoho čekat. Ale ty na to nejsi zvyklý, co?" zeptala jsem se posměšně. Byla to pravdy, Harry nebyl zvyklý čekat.

,,Co si to dovoluješ? Víš vůbec s kým mluvíš?" prskl na mě. Protočila jsem oči. Ovšem, že vím s kým mluvím. S potomekem mého švagra, s arogantním blbcem a falešným Vyvoleným.

,,Ovšem, že vím s kým mluvím. S arogantním střapatým idiotem, co si myslí, že mu patří celý svět." odfrkla jsem si. Harry začínal rudnout.