Ta druhá z minulosti

37. Kapitola

31.7.1995

Další den, který mi naznačuje, že jsem zase o rok starší. Ano, dnes mám narozeniny. Teda jako Astrid Potterová. Skutečné narozeniny mám 1.1. Letos budeme narozeniny slavit na hlavním štábu. Prý kvůli ochraně, aby nás Voldemort nenašel. A taky jsem se nezmínila, že Denní věštec píše o Harrym a Brumbálovi dost děsné věci. Hlavně to, že návrat Voldemorta si vymýšlí. Ani se nedivím, že se tak Popletal chová. Prostě se bojí. Taky podle mě do Bradavic nasadí někoho z ministerstva. Už se na to stoprocentně těším.

Dnešní probuzení proběhlo v klidu. Vzbudila mě Freya a popřála mi hned všechno nejlepší. Taky ze svých obrazů mi popřáli Martina s Orionem, ke kterým se přidal Leonidas. Asi bych se měla zmínit, že jsem si vybojovala pokoj ve čtvrtém patře. Dalo to hodně práce, ale povedlo se. Původně ho chtěli dát Harrymu.

Vesele jsem vstala a převlékla se. Pak jsem šla dolů na snídani. Bohužel jsem slyšela řvát svou milovanou tetu.

,,CO TADY JEŠTĚ DĚLÁTE, VY KRVEZRÁDCI A MUDLOVŠTÍ ŠMEJDI!!! NEMÁTE ŽÁDNÉ PRÁVO ZNESVĚCOVAT MŮJ DŮM!!!" řvala tetička. Pořád opakuje to samé.

,,Dobré ráno." řekla jsem, když jsem dostala do jídelny. Všichni jen něco zamumlali a nevšímali si mě. Já si sedla ke stolu a čekala, co zase Harry vymyslel k snídani. Bohužel jsem byla zklamaná, jelikož se jednalo o palačinky se zmrzlinou, šlehačkou a posipem. Tohle byla skoro stejná snídaně jako loni. Povzdechla jsem si a snědla jednu čtvrtinu. Věděla jsem, že jestli sním více, tak budu mít alergickou reakci.

,,Ty už nebudeš jíst?" zeptala se mě paní Weaslyová.

,,Ne. Bylo to dobré, ale já nechci mít alergickou reakci, paní Weaslyová. Nepotřebuji znovu zkusit, jak chutná žaludeční šťáva." řekla jsem a zvedla se od stolu. Šla jsem do kuchyně, kde jsem si vzala maliny a šla zpátky do jídelny. Všichni ještě jedli, a tak jsem si vytáhla maliny a v klidu si je snědla. Toho si všimla pouze Freya a její rodiče. Nikdo jiný mi nevěnoval pozornost.

,,Je to strašně sladký." naklonila se ke mě Freya.

,,Já vím. A jelikož víš na co mám alergii, tak doufám, že mi ji nebudeš zbytečně vyvolávat."

,,Nejsem ta tvá famílie. Vím, že kdyby jsi ještě něco z té snídaně snědla, tak nebudeš jíst ani dort. A to nechci riskovat, protože jsem vybrala jeden speciální."

,,Ty?" zajímala jsem se.

,,Jelikož dám dárek poté tobě, tak se naši dohodli s tvými, že dort koupíme my. Máš se na co těšit." řekla šibalsky.

,,Já vím."šeptla jsem a Freya si sedla rovně.

Všichni dojedli, a tak jsme se vydali do obýváku, abychom rozbalili dárky. Teda já jako člověk a Harry jako zvíře. Hned jak jsme dosedli, tak se Harry vrhl na svou hromadu jako vlk na kořist. Já tam jen v klidu seděla a čekala. Po rozbalení Harryho dárků nastalo jeho komentování. Já jen křečovitě stiskla opěradlo.

,,Klid." zašeptala mi Freya do ucha.

,,Dobře." přikývla jsem. Po chvíli Harryho komentování ustalo a to znamenalo, že jsem na řadě s rozbalováním. První dárek, který jsem vzala, byl od Lily a Jamese. Když jsem ho otevřela, tak jsem spatřila bílé tenisky. Bílé! Ty se hned zašpiní. Potom jim změním barvu.

Další dárek byl od Siriuse. V něm se nacházely sportovní legíny. Poslední dárek od rodiny byl od Rema. Byla to kniha. Ostatně jako vždy. Falešně jsem se usmála a rodině poděkovala. Pak jsem se vrhla na ty zajímavější. Jako první jsem vzala dárek od Lotty a Franka. Bylo tam psaníčko a růžovozlaté sandále na podpatku. Ty sandále, na které jsem koukala v Římě.