Ta druhá z minulosti

11. Kapitola

31.7.1992

Dnešní den je jiný. Z jednoho prostého důvodu. Dnes je mi dvanáct! I když si to nepředstavuji nějak velkolepé. Kvůli narozeninám má i Harry přerušený trénink, ale to je mi jedno.

Je ráno a já scházím ze schodů do kuchyně. Tam už čekají James, Lily, Sirius, Remus, Ron, Hermiona a ostatní Weaslyovi. Ale že bych si i já pozvala Freyu, tak to ne. Rodiče to odůvodnili tím, že se s Harrym nesnáší. No a co? Já taky nesnáším Rona a je tady! Tak o co jim jde?

Nechci se tím zabývat, takže si v kuchyni vezmu musli s jogurtem a utíkám nahoru. Upřímně je mi jedno, co mi dají, protože nikdy to nebylo nic, co bych chtěla.

Na mojí posteli seděla sova s balíčkem. Tu sovu jsem poznala hned. To je Talon a patří Freye. Pohladila jsem sovu, odebrala jsem jí balíček, ona zahoukala a odletěla. Já jsem rozbalila balíček a v něm byli další tři. Vzala jsem ten měkký a přečetla jsem si vzkaz.

Milá Isabell,
přeji ti všechno nejlepší k narozeninám. Hlavně hodně štěstí, pohody a lásky. Jsem ráda, že jsi tu pro mě úplně stejně jako já pro tebe. Doufám, že si tenhle speciální den užiješ a budeš mít další hezké vzpomínky.
Tvoje nejlepší kamarádka Freya.

Přečetla jsem si vzkaz a usmívala se u toho. Odložila jsem vzkaz a vzala si balíček do ruky. Otevřela jsem ho a v něm se ukrývaly šaty. Byly modré s květovanou sukní. Byly krásné. Freya má vkus.

Pak jsem se vrhla k dutému balíčku. I k němu byl přiložen vzkaz.

Má kamarádko Isabell,
přeji ti vše nejlepší k narozeninám. Hlavně lásku, pohodu, radost, štěstí a pevné nervy. Taky doufám, že jsem se trefil. Mám tě rád.
Tvůj kamarád Robert.

I tenhle vzkaz mi vykouzlil úsměv na tváři. Roztrhala jsem papír a otevřela krabici. Byly v ní krásné modré sandálky na podpatky. Asi byly dárky kupovat spolu.

Vzala jsem poslední balíček. Byla to krabička, jak z nějakého šperkovnictví. Otevřela jsem ji a v ní byly šperky. Nádherné zlaté náušnice, náramek a náhrdelník. Vzala jsem si vzkaz i od tohohle dárků a přečetla si ho.

Moje nejdražší Iso,
přeji ti všechno nejlepší k dnešnímu dni. Snad si ho naplno užiješ. Jelikož vím, co máš ráda, tak jsem se podle toho zařídil. Miluji tě a jsem strašně rád, že tě mám.
Tvůj milovaný přítel Fleamont.

Tohle všechno mě zahřálo u srdce. Že mám lidi, kteří vědí co se mi líbí a co bych si přála.

,,Astrid, kde jsi?" ozval se za dveřmi hlas a někdo bušil na dveře. Schovala jsem dárky pod postel a vzala jsem si knihu do ruky.

,,Vevnitř." odpověděla jsem lhostejně na osobu za dveřmi. Než jsem se nadála, tak ta osoba vtrhla dovnitř. Byla to Lily.

,,Chápeš, že se čeká jen na tebe!" křičela na mě. Jen jsem pokrčila rameny, odložila jsem knihu a šla jsem dolů.

Všichni seděli v obýváku a opravdu čekali na mě. Harry vypadal dost netrpělivě.

,,No konečně!" prohlásil Harry, když si mě všiml.

,,Mohli jste začít beze mě." zavrčela jsem na ně. Bylo mi jedno, jak se chovám.

,,Sedni si." řekl James klidně, ale vypadalo to, že se přemáhá, aby na mě nekřičel. Nakonec jsem poslechla a sedla si. Harrymu najednou zazářily oči a mě bylo jasné, že konečně může rozkrojit dort. James mu pokynul a on se do toho pustil. Těšila jsem se na to, až budu moct vypadnout.