don't play with me CZ

11. Kapitola

Otevřel jsem očka. Bylo ráno. Venku už nepršelo naopak tam bylo slunečno. Těsně u mého obličeje byl Mikitův obličej. Vzpomenul jsem si na večer a na moji první pusu. Trochu jsem se začervenal a dal Mikitovi pusu na nosánek. Mikito pootevřel oči a podíval se na mě. Usmál se ,,Dobré ráno Joshi." ,,Dobré ráno." Mikito znovu zavřel oči a dodal ,,Ještě je brzo." ,,No to tedy ne, vstávej." Vyhoupl jsem se na jeho hruď a sedl si na něj obkročmo. ,,Joshi, slez." Řekl Mikito zaskočeně. Bral jsem to jako hru a tak jsem se mu zavrtal pod tričko a vesele ho tam olizoval.

Kdybych Joshiho neznal myslel bych si že se pomátl. Začal mě pod tričkem různě olizovat. Musel si myslet že jsem lechtiví. Jenomže nejsem a namísto toho ve mě vzbuzoval jeden proud za druhým. Projela mnou nezvladatelná vlna slasti a to zapříčinilo to že ze mě vyšel jeden stén. Joshi prolezl tričkem až k otvoru pro krk a vylezl hlavou nahorů k té mojí. ,,Panebože tohle mi nedělej." Řekl jsem trochu zadýchaně.

On se na mě provinile podíval a já jsem ho začal uklidňovat. ,,Nemyslel jsem to zle, jenom na to nejsem zvyklí." Joshiho to moc neuklidnilo a se sklopeným zrakem se mě zeptal. ,,Tobě se to nelíbilo že? Já to dělám protože ti důvěřuji. Učili mě to takhle." Rozuměl jsem mu. Nechtěl jsem aby byl smutný tak jsem mu to povolil. ,,Líbilo, jenom mi to ještě nikdo nedělal víš. Můžeš to dělat ale ne ostatním lidem ti by to nevzali tak jako já ano?" Joshi se usmál a kývl mi na souhlas.

Když jsem mu kývl na souhlas chtěl jsem mu dát pusu na čelo ale Mikito se zvedl a došlo ke spojení našich rtů. Prve jsem se chtěl ujistit jestli to nebylo omylem ale Mikito si mou hlavu přidržel tak abych se nemohl odpojit od jeho dokonalých rtů. Vzal jsem to tak že je šťastný.

Pokusil jsem se polibek prohloubit. Mikito mi to dovolil a já pronikl jazykem do jeho úst kde jsem začal prozkoumávat každý kout jeho úst. Mikito taky nebyl pozadu a prozkoumával ty mé.

Byl jsem si jistý že ho miluji, i když ho neznám ani jeden celý den byl jsem si tím na sto procent jistý. Toužil jsem po něm. Jenomže čas je svině a můj buďík nás vytáhl z té úžasné chvilky. Je jenom škoda že necítí to co já. Počkat ale co když ano? ,,Joshi? Máš mě rád?" Joshi se na mě zahleděl tím svým roztomiloučkým obličejem a dodal jistě. ,,Ano mám tě moc rád." Trochu mě to zašimralo v podbřišku. ,,A je možné že mě miluješ?"

S tímto výrazem jsem se ještě nepotkal, nikdo nic takového přede mnou neřekl ale vyznělo to jako "máš mě mooooooooooooc rád?" že by se mnou chtěl i souložit. Věřil jsem mu a tak jsem odpověděl ,,Ano mám. Jestli to je ve smyslu "chtěl bych to s tebou i dělat" tak ano." Mikito se na mě podíval a objal mě. ,,Myslel jsem to tak že by všechno co ty děláš mě bylo normální mezi námi dvěma. No ve stylu láska."

Popadl jsem mobil a vyhledal co to znamená milovat a co je to ta láska. ,,Aha..Ano je to to co jsem si myslel." Usmál jsem se na něj a když se ozvalo další upozornění že bychom měli vstávat. Zvedli jsme se z postele a šli se nachystat do školy.
------------------------------------------------
Tak lidi a pro dnešek by to mohlo stačit. Nebojte další kapitoly přibydou a nebude jich málo ;).