don't play with me CZ

12. Kapitola

Něco mi tu chybělo. Nebo spíš někdo. Aspoň že víkendy nebudou tak nudné. Podíval jsem se na hodiny a málem se mi zježily vlasy hrůzou. ,,To už je 7:56!?!" Ještě že bydlím blízko školy. Naházel jsem si věci do aktovky hodil na sebe školní uniformu a doslova vystartoval z domu.

Šli jsme s Mikitem do školy. Měl jsem nutkání ho chytit za ruku, a tak jsem to udělal, ale Mikito mě něco připomněl. ,,Joshi tohle na veřejnosti dělat nemůžeme." Jenom jsem sklopil zrak. Nebyl jsem uražený, ale smutný. Vyznělo mi to jako by se za mě styděl. Mikito se zastavil, chytil mě za ruku a táhl do nějaké uličky. ,,Joshi nemyslel jsem to zle, jenom to okolí nemusí vzít dobře." Přitáhl si mě k polibku. Spolupracoval jsem. Mám to chápat tak že je teď můj nový pán?

Když se odpojil od mých rtů. Usmál jsem se na něj a zase se rozešli ke škole. Najednou jsem se zastavil. Uvědomil jsem si že nemám mikinu. ,,Mikito. Vzal jsi mi mikinu?" Mikito se na mě podíval a z batohu mi podal černobílou mikinu s kapucí. Oblékl jsem si ji a dal si kapuci. Většina lidí bere neky jako domácí mazlíčky a zvířata, proto bude lepší uši a ocas skrýt. Drápky mám zatažitelné takže když je nebudu vytahovat, tak na nic nepřijdou.

Vešli jsme do školy a já s Joshim jsme šli do ředitelny. Padali na mě různé pohledy. Od vrážedných až po ty s úšklebkem. Joshi si toho nejspíš nevšiml, pořád šel vedle mě a s úsměvem na tváři šel stále za nosem. Tohle mě alespoň trochu uklidňovalo. Došli jsme k ředitelně. U dveří byl Takashi se Shirem.

Čekal jsem se Shirem u ředitelny na ty dva. ,,Sakra Shiro, štve mě že je můj kocourek u něj. Vím můžu si za to sám, ale ten pocit samoty jsem tedy nečekal." Shiro se na mě podíval a jenom kývl na souhlas. V poslední době se choval divně. Od té doby co jsem si koupil Joshiho.

Štvalo mě jak pořád mluvil o Joshim. Už se mnou ani netrávil tolik času. Nepřál jsem si aby se němu Joshi vrátil, ať si zůstane u toho trapáka. Pane bože proč si tohle všechno říkám? Ať si jde klidně za Takashim, mě je to fuk. I když...není možné abych žárlil.

,,Ahoj Takashi, ahoj Shiro." Řekl jsem s úsměvem. Takashi se podíval na Mikita vražedným pohledem a řekl. ,,Tak pojď, půjdeme tě zaregistrovat." Jistým krokem jsem se vydal do ředitelny. Takashi šel za mnou, ale Mikito a Shiro zůstali venku.

Už vše bylo vyřízeno. Vyšli jsme z ředitelny a na chodbě už nikdo nebyl. Dostal jsem od ředitele povolení nosit pokrývky hlavy ve škole, ale přemluvili jsme ho jenom až když se dozvěděl že jsem neko. Šli jsme až ke třídě kde se budu učit. ,,Zůstaň tady a počkej na učitelku ano?" ,,Dobře." Takashi mě pohladil a já zavrněl. Vešel do třídy a zavřel za sebou dveře. Po chvíli přišla moje nová učitelka. ,,Ahoj ty budeš ten nový. Pojď za mnou." Usmála se na mě a já ji následoval do třídy.

Když jsme vešli všichni se postavili. ,,Dobrý den žáci. Posaďte se." Všichni ji poslechli a posadili se. ,,Tak představ se nám." Podívala se na mě a já se začal představovat. ,,Takže jmenuji se Joshi Mitsuo, je mi 18 let, rád chodím ven a trávím čas s ostatními (pokud to nejsou členové odchytu zvířat, nebo totální blbci). No řekl bych o sobě že jsem trochu tvrdohlavý, ale dokáži se přizpůsobit." Učitelka a moji spolužáci mi zatleskali ,,Děkujeme Joshi, určitě mezi nás všechny zapadneš. Představím ti zbytek třídy." Ve třídě bylo asi deset lidí se mnou, bodeť když je tahle třída céčko. ,,Vzadu v levé lavici sedí náš předseda třídy Todoroki, vedle něho si sedneš, po vyučování tě provede po škole..." Pokračovala v představování jednotlivých žáku. Jenomže už jsem tak polovinu znal.

Učitelka konečně dožvanila a poslala si Joshiho sednout, ale ne někam poblíž mě to by nebyla naše učitelka. Posadila ho vedle našeho třídního předsedy Todorokiho.

________________________________________________________________________________

Další kapitola u konce. Snad se vám líbila a omlouvám se za hrubky. Snažím se jich co nejvíc opravit X).