34. Kapitola

1.2K 85 13
                                    

Jakmile Mikito vyřídil prodej bytu a přestěhoval si věci k nám. Už jsem byl ve druhém měsíci. Trochu mi šlo vidět bříško ale tričko to vždy zakrylo. Mikito otevřel dveře a já mu skočil okolo krku. Mikitovi spadli z rukou poslední tašky a objal mě na zpět. Dlouze mě políbil. ''Já se tak těším až budeme rodina.'' Usmál jsem se a Takashi přišel za námi do chodby.

,,Můžu si sáhnout na tvoje bříško?'' Zeptal jsem se a úsměv mu oplatil. Na Takashiho jsem se pak skoro neviditelně ušklíbnul. ,,Jistě.'' Joshi si vyhrnul tričko a já si kleknul a hladil ho oběma rukama na bříšku, pak jsem k němu přiložil hlavu a dodal ,,Ahoj mrňousku.'' Objal jsem ho okolo pasu a políbil jeho bříško.

Díval jsem se na ty dva z povzdálí a valila mi pára z uši jak jsem byl naštvaný. Samozřejmě že jsem si všimnul toho úšklebku. Hajzl. Nakonec jsem k nim došel a Joshiho políbil na tvář. ''Pojď Mikito. Ukážu ti kde budeš mít pokoj.'' Vzal jsme si Joshiho do náruče a šel ho uložit aby si odpočinul.

Mikito šel za námi. Držel jsem se Takashiho když šel po schodech a pak zašel do ložnice kde mě položil na postýlku a pohladil. Zapředl jsem. ''Tak Mikito. Budeš s námi v ložnici a budeš spát na levé straně od Joshiho. Bude spát uprostřed. Postel je dost velká i pro 4.'' Řekl Takashi a Mikito na to kývnul.

Začal jsem si vybalovat a Joshi Takashiho poprosil aby mi pomohl. Celou dobu jsme se probodávali pohledem. Přejeme si oba jenom jedno a to samé, a to je Joshi. Malinkatý, rozkošný, těhotný neko. Nehodlám se ho jen tak vzdát.

Neochotně jsem pomohl Mikitovi a Joshi nás pozoroval s úsměvem na rtech. ,,Je to tak hezký pohled. Dívat se na budoucí tatínky.'' Dodal a já se na něj s úsměvem. ,,Ty taky budeš tatínek lásko.''

Rozplakal jsem se štěstím a oba ke mé přiběhli a ptali se mě jestli mě něco nebolí nebo mi není špatně. Mikito mě držel za jednu ruku a Takashi za druhou. ''Jsem tak šťastný. Tak neskutečně moc že spolu kvůli mě vycházíte a dokážete se o mě dělit. Já se pro vás rozdělím a budu vám každému dávat stejnou lásku jako tomu prvnímu. Miluji vás oba dva.'' Zakončil jsem a obejmul je.

Usmál jsem se. Joshi má pravdu. Bude lepší když spolu budeme vycházet a naučím de milovat trochu i Takashiho než to kazit. Objal jsem je oba dva.

Nechci aby Joshi byl i Mikitův. Nemůžu to dovolit. Nakonec když Mikito objal i mě tak jsem ho objal nějak aby se neřeklo. Joshiho slova byli pravdivé tak na půl. My spolu nevycházíme, a nedělíme se o něj. My spolu soupeříme.
_____________________________________
Tak se Takashi nepoučil. Toto bude žhavé 😂

don't play with me CZKde žijí příběhy. Začni objevovat