She was just a Capitol doll

3.část

Hned co jsme dorazily do Kapitolu vrhli se na Katniss a Peetu přípravné tými. Effie běžela něco zařizovat. Jsem rád, že si konečně uvědomila co je Kapitol zač. To ráno od ní bylo moc pěkné.

*Flashback*Ráno*

"Můžu něco říct?"

"Jistě Effie."

"Děkuji Peeto. No...já myslela jsem, že by jsme mohli mít společná symboli. Abychm všem ukázali, že jsem tým. Katniss má svůj odznak. Já..."

"Své vlasy?"neodpustím si.

"Ne Haymitchi. Svůj náhrdelník."pozvedne zlatý řetízek, kterého jsem si nikdy nevšiml.

"Peeto ty by jsi mohl mít ten medailonek o kterém jsme mluvili. A ty Haymitchi třeba náramek?"

"To je skvělý nápad."řekne Katniss a natáhne k ní ruku.

"Taky si myslím, princezno."chytám jí za ruku a proplétám naše prsty. Peeta se k nám také připojí. Nejsme jenom tým. Jsme rodina.

                                                               **

Nevím co by jsme dělali kdyby jsme někoho ztratily. Třeba Peetu našeho chlapce s chlebe. Určitě bychom se pohádali do krve. Hrdost versus alkohol kontra způsoby. On nás drží pohromadě.

Bez Katniss by asi bylo méňe hádek ale žádná naděje. Dívka v plamenech. Náš reprodrozd.

A Effie Trinketová šperk našho týmu. Vždycky snila olepším kraji, ve dvanáctém doslava trpěla. Typická kapitolská dámička, milovnice Her. Dokud nezapočali ty loňské. Vzpomínám jak jsme spolu seděli u obrazovky a sledovali každý krok našich svěřenců, střídavě jsme se ukládali ke spánku. První den se chovala jako obvykle, jen trousila mrzuté poznámky a tvářila se kysele, ale už druhý den mě prosila, abych se slitoval a poslal Katniss vodu. Zůstala se mnou celé Hry a dovolila mi abych ji poznal. Ukázali mi, že má srdce. Pomáhala mi sehnat sponzory. A ačkoliv není oficiální sponzor to ona přispěla zraňenému Peetovi na polévku. Když jsme vyhráli rozbrečela se a ani za nic jsem ji nemohl uklidnit. Poté se každý den chodila koukat jak se vede "jejím vítězům". Na jejich Turné vítězů se jim snažila co nejvíc pomocu a uchránit je před Kapitolem ať již více či méňe účině. Jsem rád, že jsem mohl poznat její lepší stránku....Chytrou, laskavou, pečijící a milující. Nutno přiznat, že za těch posledních několik příležitostí jsem si jějí přítomnsoti oblíbil natolik, že nevím, jestli bych to bez ní vydržel. Kdyby nebylo této situace byl bych schopný přiznat, že se mi Effie líbí, jenže doba je nebezpečná a já patřím k těm co tahají za nikty. Nemohu dopustit aby za mě nesla následky.

"Měkneš Haymitchi"zabručím podrážděne."V tomhle období lásku nehledej."

Obrátím do sebe zbylý obsah skleničky a přejdu k baru. Nesmím se opít ale jedna navíc mi neuškodí. Zrovna když dolévám zbytek flašky, dveře se otevřou a dovnitř vchází Effie s organizačními deskami v rukou a nasupeným výrazem ve tvář. Jakmile mě spatří, sputí.

"Jak si to představuješ ? Ceremoniál začíná skoro za dvě hodiny ! A prosila jsem tě ať nepiješ!"

"Uklidni se princezno. Všechno je v pořádku. Měl jsem v plánu zachvíli odejít."

"Všechno v pořádku rozhodně nění! Kapitol plánuje změny v programu, naprosto zbytečné změny, které budou stát více peněz i když za to vůbec nestojí a k rozvrhu nepatří!"mrskne portfoliem o jídelní stůl. Její slova mě zaráží. Znepokojeně odložím sklenku od úst.

"Co máš přesně na mysli?"

"Všechno vám vysvětlím večer. Teď hlavně pojď ať se stihneš připravit."táhne měnetrpělivě k výtahu. Lítostivě se ohlížím za zbylým alkoholem s němým příslibem brzkého návratu a zkonfiskování alespoň jedné láhve, ačkoliv mám pocit, že i dvě budou málo.

Haymitch nám začíná měknou. Tak co si o tom zatím myslíte ?