She was just a Capitol doll

35.část

"Haymitchi!"vykřikne. Probudím se. Zmítá se na posteli i když jí to ty přístroje a všechno okolo moc nedovolují.

"Effie. Uklidni se. Jsem tady všechno je v pořádku."

Sýpavě do sebe vtáhne vzduch a probere se.

"Haymitchi."oddychuje a hledá mě očima.

"Jsem tady."hladím jí po vlasech.

Koukne na mě a vydechne úlevou.

"Myslela jsem, že se mi to předtím jen zdálo a já jsem zase zpět v Kapitolu."

"Neboj se. Nikdo už ti neublíží slibuji. Už bude všechno jenom dobrý."

Na ruce mi zapípá komunikátor.

"Co je to?"

"Musím na velitelství."zamumlám a zvedám se.

"Neopoušťej mě."

"Musím, ale vratím se jakmile to bude možné."pohladím jí po noze.

Zarazí se.

"Udělej to ještě jednou."řekne.

Znovu jí pohladím po noze.

"Necítím nohy."zašeptá.

"Cože?!"

"PROSTĚ JE NECÍTÍM!"zakřičí na mě a rozbrečí se.

"Ne, ne Effie. Neplakej. Najdu doktora ano."

Na žádné velitelství nejdu zůstanu tady s Effie. Najdu doktora a všechno mu řeknu.

"Provedeme ještě nějaké vyšetření a zjistíme kde je problém."

Přikývnu.

Odvezou Effie na nějaké vyšetření a já na ní musím hodinu čekat. Když se vrátí Effie spí jdu se zeptat doktora.

"Našli jsme jeden úlomek, který prorazil míchu. Samozřejmě mícha sroste tak do roka. Budete se o ní muset postarat, ale nezaručuji vám, že se pak postaví. Bude muset chodit na časté kontroly aby jsme mohli kontrolovat, že mícha srůstá správně."

"Bude se o ní starat."přikyvuji.

"Měl by jste tam být až se vzbudí a říct jí to. Přijme to lépe od někoho blízkého."

Přikývnu. Jdu za ní do pokoje, sedám si na židly a čekám než se probudí. Hladím jí po ruce a přemýšlím jak jí to řeknu.