9.část

477 32 6
                                    

Krev. Horká, hustá krev, stékající po mém lýtku. Teprve ta ve mně probudí pud sebezáchovy. Prudce se otočím a vrhnu jeden ze svých nožů po útočníkovi, avšak Brutus stihne uhnout a následně skáče do vody. Katniss se již stihla ujmout jediného luku, Finnick zase svého trojzubce, a nyní spolu odrážejí jednoho protivníka za druhým.

"Jdeme!" Sice se snažím se křičet ze všech sil, ale počáteční vřavu nic nepřehluší. Musím se k nim dostat blíž, jenže jakýkoliv pohyb způsobuje, že ze zraněné nohy vytéká více krve. I přesto však pokračuji vpřed, rána mě přeci jen nebolí tolik, jak bych očekával, pouze ji budu muset obvázat.

"Měli bychom to zabalit!" Chytím Katniss za rameno a otočím ji k sobě. "Profíci jen čekají na příležitost, musíme zmizet." V odpověď jen kývne, spolu s dvěma toulci nasadí luk na rameno a pokyne Finnickovi. Všichni tři obejdeme roh, za kterým čeká Mags a zuřivě na nás mává. Jakmile se k ní dostaneme, Finnick ji bere na záda a dáváme se do běhu. Cítím další pramínek krve, ale nezastavuji, budu to muset nějak vydržet.

Po písečném paprsku se dostáváme na pláž a následně pokračujeme do džungle. Zajímalo by mě, v jakém časovém úseku zrovna jsme, jenže dokud nenastane půlnoc, nedozvím se to. Mohu se jen modlit, abychom nebyli v tom s Kryptníky. Kryptník je sám o sobě nebezpečný brouk, ale kapitolští mutové jsou stokrát, tisíckrát horší. Jsou mnohem větší, místo do velikosti mandle rostou až do průměru lidského palce, mají dvojnásobný počet nohou, a před párem tykadel rohovinu ostrou jako břitva, se kterými vás dokáží rozsekat na kousky, a především, obrovskou a děsivou touhu po lidské krvi. Otřesu se při vzpomínce, jak mi je Plutarch ukazoval. Rozplýval se nad nimi, jako by to byli gaučoví psíci.

Pár metrů od pláže se v úkrytu stromů zastavíme. Čeká na nás nevyřčená otázka. Co bude dál?

"Takže... Jak máme v plánu pokračovat?" osmělí se Finnick jako první.

"My máme plán?" ušklíbne se Katniss a opře se o nedaleký strom. "Zatím tedy o ničem nevím."

Opatrně se posadím, abych odlehčil své zraněné noze. Prohlížím si ji zblízka a přemýšlím, čím bych mohl zastavit to krvácení. Šrám není dlouhý a nejspíš ani moc hluboký. Začínám uvažovat o odříznutí nějaké nepotřebné části kombinézy, ale najednou mi Mags poklepe na záda. V ruce drží kus mechu, který tu roste všude. Vypadá docela bezpečně, takže si ho po chvilce váhání přikládám k ráně.

"Děkuji ti, Mags," usměji se. "A ne, Katniss, zatím žádný plán nemáme. Finnick se tím jen snažil naznačit, že bychom měli nějaký vymyslet, a to co nejrychleji. Tyhle hry nebudou ani zdaleka tak dlouhé jako ty předchozí. Myslím, že víš proč, ale to je vedlejší. Takže, k plánu... Někdo nějaké návrhy?"

"Myslím, že bychom se zatím měli dostat co nejdále od pláže, ale na druhou stranu, nevíme, co plánují ostatní, takže musíme být opatrní." Finnickův návrh je logický, ačkoliv mám pocit, že já bych se již k okraji arény přibližovat neměl. Nic lepšího však zatím nemáme.

"Myslím, že je to dobrý nápad. Souhlasím s tebou, takže záleží na vás. Mags, Katniss?" Obě mi přikývnou.

"Takže je to jasné, vyrážíme." Z rány si sundám mech prosáklý krví a po chvíli ho nahradím jiným. Nejhorší krvácení již nejspíš přestalo, takže jej pouze lehce připevním roztrženou látkou. S obavami se zvednu ze země, ale zatím nenalézám žádný větší problém. Nejspíš jen dělám z komára velblouda.

Nasadíme vytrvalé, ale pomalejší tempo, kterému se dokáže přizpůsobit i Mags. Nic se neděje, všude je až příliš podezřelý klid. Přibližně po hodině chůze se ozve první výstřel z děla. Druhý. Třetí. Následují další a další. Teprve po osmém se rozhostí ticho. Osm mrtvých, to znamená třetina. Přemýšlím, kdo z mých přátel je stále naživu. Stále pokračujeme v cestě, ale já se i nadále oddávám temným úvahám. Pomyšlení na smrt starých známých mě naplňuje smutkem a zároveň zvyšuje mou nenávist ke Kapitolu. Také vzpomínám na Effie. Opravdu je to jen pár hodin, co jsme se loučili? Nepřijde mi to tak. Nyní nejspíš s Peetou sledují hry v hlavní místnosti, kde se u obrovské obrazovky povinně scházejí všichni trenéři a zástupci. Doufám, že jsou oba dva v pořádku.

She was just a Capitol dollKde žijí příběhy. Začni objevovat