She was just a Capitol doll

19.část

Katniss se na mě podívá přes místnost hučích lidí. V očích se jí odrážejí stejné emoce jako mě. Smutek, zoufalství, něco jako radost a hlavně strach. Strach z toho že jestli je dokážeme zachránit nebudou v bezpečí ani tady. Tím, že volali po klidu zbraní se jim tady dostaví potrestání né a opravdu to nebude týden na samotce. Najednou se Katniss postaví. Všichni utichnou a podívají se na ní.

"Chci něco říct..."řekne tiše, ale odhodlaně.

"Prosím."pokyne jí Coinová.

"Mám podmínku, proto abych nadále byla symbolem revoluce."

"Poslouchám..."řekne hořce Coinová.

"Jestli se nám podaří zachránit Peetu a ostatní dostane se jim milost. Nebudou pykat za to k čemu je teď donutili."

Coinová na ní chvilku zírá."Ne"

"Ano! a vy to slavnostně slíbíte před obyvateli 13.kraje. Nebo si můžete najít jIného Reprodrozda!"

Páni...tak to bych nečekal.

"Paní prezidentko myslím, že Katniss opravdu potřebujeme a opravdu si nemyslím, že by ten chlapec a Effie volali po klidu zbraní, kdyby věďeli co se doopravdy děje."říká Plutarch.

"Dobře tedy ať je tedy po vašem Everdeenová. Zítra až se vrátíte svolám shromáždění a slíbím to."

Katniss jen přikývne a posadí se zpět na židly.

Zatímco já se zvedám a odcházím pryč. Jdu do své ubikace kde alespoň na chvíly usínám o něco klidnějším spánkem. Ještě než se úplně propadnu do říše snů přijde mi na mysl jedna věta.
Neboj se princezno.

Tak dalsi kapitola:) Snad se libi. Ach jo zachvilku jdu do skoly ale nebojte o ptestavkach budu psat takze bych tam