She was just a Capitol doll

22.část

Přicházím na velitelství. Coinová se opírá dlaněmi o stůl a Plutarch rozhazuje rukama a o něčem se dohadují.

"Co se děje?"ptám se a sedám si na volnou židly.

Oba utichnou. Coinová si vezme do ruky nějaké portfólium a začne v něm listovat.

"Nic se neděje Haymitchi. Nic..."otáčí se na mě Plutarch. Chápu je to tajné.

"Hm dobře."zabručím. Stejně tu jsem jen proto, že mě už nebavilo bloumat po chodbách, když si šla Katniss lehnout. Effie...Ta by věďela co teď delat. Vždycky měla naplánované vše do předu.

Vše mi jí tu připomíná. To jak Coinová listuje portfóliem, nebo jak si Fulvia stojící v rohu právě upravila šedou košily, která se jí očividně nelíbí. Effie by se taky nelíbila. Má radši křiklavější barvy. Z mého přemýšlení mě vytrhne Coinová.

"Jste v pořádku Abernathy?"

Zvednu hlavu a uvědomuji si, že mi po tvářích stékají slzy. Myšlenky o Effie mě dohnali k slzám.

Kývu, zvedám se a odcházím pryč.

"Vstávej sestřičko!"ozve se v reproduktorech hlas mého bratra. "Je krásný nový den a ty ještě spíš?"

Musela jsem usnout. Každičký sebemenší pohyb mě bolí. Zbičovaná záda opravdu nejsou příjemným doplňkem.

Nevšímám si jízlyvích poznámek mého bratra. Snažím se trochu rozchodit bolest, která je opravdu nepříčetná. Když si sedám, koušu se do hřbetu ruky abych potlačila bolestné steny. Stavím se na nohy a slzy mi tečou proudem jak moc to bolí.

"Připrav se za pár dní máte s tím blonďákem další rozhovor. Určitě se moc těšíš."

"Nikdy jsem nebyla šťastnější."zaskučím.

Začnu pomalu přecházet po místnosti. Chodím do kolečka jako ovce čekající na porážku.

Pak si sedám na postel, obličej si zabořím do dlaní a přemýšlím. Haymitch...Co asi teď dělá?

I hope you like it. Co si o tom myslite ?