She was just a Capitol doll

20.část

"...Miluju tě Haymitchi..."po mé promluvě do Haymitchovi duše mě mírotvorci popadnou za ruce a táhnou pryč. Začnu se zmítat, plakat a prosit. Vím, že za tohle mě potrestají. Neměla jsem si tam domýšlet. Správně tam mělo být 'Haymitchi uvědom si jestli jsi na správné straně.' Já jsem mu to, ale musela říct. Doufám, že to viděl...snad nebudu potrestaná zbytečně. Snažím se s ním nějak spojit, ikdyž vím, že je to nemožné. Je ode mě tisíc kilometrů daleko a je možné, že už ho nikdy neuvidím takže doufám v každou hloupost.

Strašně bych chtěla aby se tu najednou objevil a odvedl mě pryč. Pak mě obejmul a řekl, že je všechno dobrý.

Dala bych všechno abych ho mohla vidět jestli je v pořádku. Klidně jen z dálky. Opět mě odvadí do mučící místnosti, jak já tomu říkám. Vhodí mě dovnitř a s ránou za mnou zavřou dveře.

V rohu místnosti stojí osoba zahalena v bílém. Není ji vidět do obličeje a to je jedině dobře. Ruce mi připoutá do okovů a pak už jen slyším svist biče a můj bolestný výkřik rozléhávájící se po místnosti. Z očí mi vytrysknou slzy.  Skouším ruce vykroutit z okovů ikdyž vím, že je to marně a že si musím odpikat svůj trest. Křičím bolestí, prosím ale je mi to k ničemu. Když už mám pocit, že to trvá celou věčnost a já bych dávno měla být mrtvá někdo mi odpoutává ruce a odnáší do mé cely. Kéž by to teď ukončili. Bylo by to pro všechny lepší. Pro ně i pro mě. Moje přání se mění z vidět Haymitche na to být mrtvá.

Dalsi kapitola. Ty jo me je Effie tak lito :'( Vubec neumim popisovat muceni na to asi nemam fantazii. Takze kdyby jste meli nejake napady tak mi napiste bud do komentaru nebo do zprav :) Urcite budu rada. I hope you like it. Xoxo Jull