Between // h.s. (CZECH/TRANSLATION)

9.

Belle

Je to celý týden od doby, co jsme měli s Harrym sex, nikdy jsem Malcolmovi neřekla, co jsem dělala s jeho nejlepším kamarádem, prostě jsem nemohla. Jsem ubohá.

Dnes večer jsme si naplánovali s Malcolmem jít na večeři a těším se. Nějakou dobu jsme nebyli na veřejnosti a moc mi to chybělo. Když jsem seděla na jeho posteli a sledovala jsem ho, jak si bral prášky, zajímalo mě:

Přestane je někdy brát? Bude se muset navždycky bát o záchvaty paniky? Nesnášela jsem, když jsem ho takhle viděla, nesnášela jsem to malé krčení, který vždycky udělal, když spolkl ty prášky. Byl unavený a já byla unavená z něj.

„Takže, jak se jmenuje ta restaurace?" ptám se, pokoušející se vytřást z hlavy nedávné myšlenky.

„Nobu," odpovídá poté, co upíjí vody.

„Sushi! Ohhh! Tak to se těším," pištím a Malcolm se chechtá.

„Takže dneska v sedm?"

„Jop."

„Dobře."

Přikyvuji, než si beru kabelku, líbám jej a nakonec vycházím z pokoje, aby si mohl odpočinout.

„Měj v práci dobrý den, zlato!" křičí z jeho pokoje a hihňám se.

„Miluji tě!" křičím zpátky, než otevírám přední dveře.

„Seš si tím jistá?" slyším vedle sebe Harryho hlas. Je opřený o zeď s nakloněnou hlavou, čekající na mou odpověď. Jak se opovažuje! Zavírám dveře jemně a přetáčím oči.

„Samozřejmě, že jsem," říkám tiše, takže by mě Malcolm neslyšel mluvit s Harrym. Může být ve svém pokoji, ale pořád je šance, že poslouchá naši konverzaci.

Zadrhuje se mi dech, když jde Harry blíže, s každým jeho krokem mé srdce zrychluje, a když cítím jeho horký dech na mém uchu, jsem blízko výbuchu.

„To říkej sama sobě, zlato," šeptá a naskakuje mi husí kůže. Bože, ví, co mi dělá, a jsem hloupá, že ho nechávám. Měla bych mít husí kůži jen z Malcolma, ne Harryho. Z Harryho nikdy.

Odfrkuji si, otevírám přední dveře a nakonec vycházím ven. Nemůžu uvěřit, že jsem s ním fakt spala, je to namyšlený idiot!

**

Dojela jsem do práce, spěchala jsem do budovy a kanceláře, nepotřebuji, aby na mě šéf řval. Naštěstí jsem to zvládla do kanceláře, aniž by si mě někdo všiml, že jdu pozdě, unaveně jsem si sedla ke stolu, odfukující si vlasy z obličeje.

„Dobře," vzdychám, dívající se na všechny ty papíry, které jsem musela zvládnout. Jaká zábava.

Náhle se ozývá klepání z druhé strany kanceláře. Ale ne, asi je to šéf, který je připraven uříznout mi hlavu za to, že jsem přišla pozdě.

„Dále!" volám tak zdvořile, jak je to jen možné. Místo velkého namyšleného čuráka je to žena, Asiatka, abych byla přesná, usmívající se na mě se zuby. Je krásná a náhle cítím vlnu nejistoty. Její boky jsou široké, prsa jasná déčka. Je to hardcore Asiatka, spíše Filipínka... Kdo ví, jen vím, že jí závidím její krásu.

„Můžu vám pomoct?" ptám se mile.

„Ne, ale já můžu pomoct vám, pokud chcete," mluví velice písklavým hlasem, který mě překvapuje.

„Prosím?"

„Jsem nová internistka, Kathleene."

„Ou."