Between // h.s. (CZECH/TRANSLATION)

12.

Belle

Utekly tři dny od celé té situace s Harrym v koupelně.

Neviděla jsem ho v bytě, alespoň když tam jsem s Malcolmem, není tam.

„Hele, zlato?" promlouvám, zatímco se dívám na nehty.

„Jo?" odpovídá Malcolm a vzhlíží na mě, zatímco pokračuje v loupání pomeranče.

„Jak to, že jsem neviděla Harryho? Už tady nebydlí?" směju se polovičatě.

„Má hodně výstav a z nějakého důvodu hodně chodí do klubů," informuje mě Malcolm, zatímco mi dává půlku pomeranče. Beru si ji s úsměvem, než se mračím nad skutečností, že Harryho hodně navštěvuje kluby.

Je to kvůli mně?

Nesnášela bych, kdybych byla důvodem jeho nezdravého rozhodování.

„Belle?" vyrušuje mě Malcolm z myšlenek. Mrkám, než na něj vzhlížím.

„Jo?" ukazuju úsměv.

„Mám pro tebe vážně důležitou otázku." Hraje si s prsty, zatímco jde blíže ke mně.

Počkat! Chce mě požádat, abych se nastěhovala, pamatuji si, že mi o tom Harry říkal.

„Belle, víš, že tě miluju." Usmívá se.

„Ano?" nechávám ho pokračovat.

„A no, když se Harry stěhuje pryč a-."

„Počkat, cože?!" křičím, překvapená a trochu zaskočená.

Opravdu se stěhuje?

„Řekl jsi mu, aby se vystěhoval?" ptám se. Jestli opravdu Harryho přinutil, aby se přestěhoval někam jinam, takže bych se mohla nastěhovat, jeho nabídku nepřijmu.

„Ne, před týdnem se rozhodl vystěhovat." Krčí rameny.

Před týdnem? Harry a já jsme se v tu dobu tady kolem plížili. Kde se chtěl přestěhovat?

„Ou..."

„Takže. Chtěla by ses ke mně přestěhovat, zlato?" dívá se na mě s nadějí v očích a v duchu taju.

Měla bych to udělat? Nemůžu si pomoct, ale zajímá mě, proč se chtěl Harry vystěhovat. Rozhodl se tak, než jsme se přestali tajně slízat. Musím na to přijít. Bude mě to obtěžovat, pokud neuvidím, proč si to naplánoval.

Kam se bude stěhovat?

„Můžu o tom nejdříve popřemýšlet, Malcolme?" ptám se a horlivě přikyvuje.

„Samozřejmě! Nechci, abys cítila povinnost se tady nastěhovat. Je to všechno na tobě, dobře?"

„Dobře, děkuji." Nakláním se a dávám mu jemnou pusu. „Vlastně už musím jít domů, musím napsat důležitý článek," lžu.

„Dobře. Uvidíme se tedy zítra. Zavolám ti večer," oznamuje, než mi dává poslední rychlou pusu.

Potřebuji mluvit s Harrym.

**

Hned, jak vcházím do bytu, vytahuji mobil a hledám Harryho kontakt.

B: Ahoj

Sedám si ke stolu a čekám pár sekund na jeho odpověď. Utekly dvě minuty a pořád nic.

Dostala jsem jen:

Zobrazeno ve 2:30.

„Ugh!" skuhrám naštvaně. Pak mi náhle vibruje mobil, hlásící mi, že mi přišla zpráva.

H: co.

B: Můžeme si promluvit?

Trvá Harrymu pár minut, než odpovídá.

H: Budu tam za 5.

Ano! Souhlasil, že si se mnou promluví! Jsem překvapená. Myslela jsem si, že mě nenáviděl, abych byla upřímná. Mé myšlenky byly přerušeny zaklepáním na dveře, než jsem mohla přemýšlet nad něčím jiným.

Kdo by to mohl být?

Otevírám dveře, jsem zaskočená, že se Harry opírá o futra. Dostal se tady rychle.

„To bylo-."

„Řekl jsem, budu tam za pět," mumlá naštvaným tónem, než ho pouštím dovnitř.

„Jo, ale nemyslela jsem si, že jsi myslel pět vteřin." Směju se, než za sebou zavírám dveře.

„Byl jsem... v sousedství, bych řekl asi," mluví tiše, než si sedá na gauč.

Cože?

„Co tím m-."

„Bydlím od tebe o čtyři dveře dále, dobře?" prská.

Do prdele.

„Malcolm mi řekl, že se plánuješ vystěhovat, to bylo předtím, než jsme se přestali vídat," říkám mu a vidím, že se Harry krčí nad slovem „vídat", pro něj to znamená něco více.

„Jo, našel jsem si tady byt, takže by pro nás bylo jednodušší vídat se za Malcolmovými zády." Kroutí hlavou, jasně je zklamaný se svým rozhodnutím, když už nejsme my.

„Harry, doopravdy ses tady přestěhoval kvůli mně?" nemůžu tomu uvěřit. Ale zase říkal, že mě miluje. Nejsem si jistá, jestli to pořád cítí stejně.

„Přeji si, abych se mohl vystěhovat kvůli tobě, ale... peněz je málo," vyjíždí.

Au.

„Harry, myslím si, že bylo lepší s tím přestat. Miluju Malcolma."

Harry převrací oči.

„No a co. Skončili jsme nebo?" ptá se, zatímco vstává z gauče.

„Jo, asi jo," vzdychám. Nechci, aby odešel, ve skutečnosti jsem se s ním chtěla vidět. Neviděla jsem ho tři dny a upřímně, chyběl mi. On. Ne jeho tělo.

„Harry, počkej-." Vstávám z místa a následuji ho.

„Nebudu s tebou, Belle." Shlíží na mě.

„C-co?" mrkám. Opravdu to řekl? Stojím u gauče naprosto zaskočená jeho slovy.

„Co? Zase se nudíš? Potřebuješ rozptýlení od Malcolma? Co chceš?! Co ode mě, kurva, chceš, Belle?!" jeho hlas je hlasitější a krčím se. „Nejsem tvoje hračka! Nevíš, jak moc jsi mi ublížila?!"

Odkud to vychází? Nemyslela jsem si, že jsem mu ublížila tak moc.

„Omlou-."

„Neomlouvej se." Zatíná čelist, a abych byla upřímná, bojím se.

„Všichni víme, že se nezajímáš o nikoho jiného kromě sebe, tak proč plýtváš dechem na tu mizernou, falešnou omluvu?" zvedá obočí a jde blíže ke mně, způsobující, že jsem nervóznější. „Nevím, jestli to víš, Belle..." Hluboce se mu dívám do očí, abych mu ukázala, že se nebojím, i když jsem vyděšená. „Ale naprosto tě nenávidím." Jeho slova jsou jako jed a pomalu umírám.

Ne. Nemyslí to tak. Nemůže to tak myslet.

Než si to uvědomuji, vychází ven a zavírá za seboudveře, nechává mě bez emocí, ztracenou a upřímně zraněnou. Teď znám ten druhbolesti, který jsem mu způsobila.

____________________

Další dílec za tak krátkou dobu. 

Tak to vypadá, že Harrymu došla trpělivost...