Between // h.s. (CZECH/TRANSLATION)

6.

Belle

Je mnou ztrapněný.

Myslela jsem si, že byl trochu nervózní z toho, že měl o nás říct svému terapeutovi, ale včera večer, kdy mi řekl, že pojede s rodiči a sourozenci kempovat, byla jsem v šoku, když se ani neobtěžoval mě pozvat. Nechápejte mě špatně. Naprosto chápu, pokud chce trávit čas s rodinou, ale vážně mě před jeho rodiči ani nezmínil. Chodíme spolu už skoro dva měsíce!

Včera večer, zatímco jsme se chystali... na to, dostal zprávu od jeho terapeuta, který mu psal, že k němu jede... A hádejte, co udělal? Požádal mě, abych šla domů! Pořád jsem tak naštvaná, opravdu zvažuji, že mu řeknu sbohem, než pojede kempovat. Kdo říká své přítelkyni, aby odešla? Jen proto, že jeho hloupý terapeut přijde, neznamená, že musím odejít z jeho posraného bytu. Jo, v podstatě proto mám ten silný pocit, že ho ztrapňuju nebo je mnou zahanben.

Koukněte na mě, vysvětluji celou situaci sama sobě. Jediný člověk, kterého mám, je bratránek, ale nemůžu o tom se Simonem mluvit. Je to chlap a jedinou opravdovou přítelkyni, kterou měl, byla na základce. Nemůže mi pomoct. Potřebuji kamarádku, celý život se kamarádím s klukama. Nenávidím to.

Nemám kamarádku od vysoké, byla moje kamarádka, dokud mě nebodla do zad a přestala se se mnou bavit, takže si sedla se staršími, poté, co jsem se dostala do party hezkých kluků, byli skvělí, představili mě drogám a alkoholu, ale pořád, skvělí lidi.

Najednou mi zazvonil mobil, způsobující, že jsem zaskuhrala. Nenávidím hovory.

Podívala jsem se na ID volajícího, zamračila jsem se nad neznámým číslem. Začínám být zvědavá, takže to zvedám.

„Prosím?" ptám se slušně.

„Belle! Tady Malcolm." Převracím oči a připravuji se zavěsit, ale jeho prosení mě zastavuje. „Malcolm? Co-."

„Použil jsem Harryho číslo, protože vím, že bys mi to nezvedla, ale prosím, dej mi minutku."

Zvuk Harryho jména mě nutí se přikrčit.

„Ne," prskám.

„Belle, omlouvám se! Moc pro mě znamenáš, opravdu, kotě."

Směju se jeho lžím.

„Jo, a proto jsi neřekl o mně vlastním rodičům? Neznamenám pro tebe nic! Včera večer jsi to tak posral, Malcolme! Vyhodit mě? Vážně?!"

„Já vím! Omlouvám se, nemohl jsem dovolit, aby se doktor Lade dozvěděl, že s někým chodím." Povzdechne si.

Můj výraz se mění z naštvaného do zmateného.

„Co tím myslíš?" mluvím, pořád zním naštvaně.

Slyším, jak se Malcolm hluboce nadechuje, nehty klepu o stůl, přičemž čekám na jeho odpověď.

„Nemyslí si, že jsem připravený na vztah... Myslí si, že potřebuji více času se uzdravit. Což si myslím, že je blbost. Ale opravdu chci být s tebou, nechci, aby to věděl, protože by mi referoval o tom, co máme," promlouvá.

Možná, že měl jeho psychiatr pravdu, chci říct, byly doby, kdy se musel Malcolm rozdýchat, jako když zrušil rande, protože nemohl jasně uvažovat a potřeboval čas pro sebe. Nebo když začal panikařit z jeho prášků, toho jsem se obávala. Cítím se tak bezmocně. Mohl by mít záchvat úzkosti přímo přede mnou a nevěděla bych, co dělat, nebo jak ho uklidnit. To mě děsí.

A udělala jsem to znovu! Jen jsem se soustředila na to, jak se ke mně choval, když se k němu chovám jako ke kusu hovna. Tohle je přesně to, proč ani jeden z mých předešlých vztahů nefungoval, jsem sebestředná svině.