Between // h.s. (CZECH/TRANSLATION)

15.

Belle

Vzbudila jsem se s bolestí, která šla ze zadní částí hlavy. Pomalu se mi zvedla víčka, odhalující mé sítnice jasnému bílému pokoji.

Kde to jsem?

„Jsi vzhůru!" slyším říkat známý hlas a otáčím se k té osobě.

Malcolm.

Poslední věc, co jsem si pamatovala, byla, jak jsem byla na zemi, Harry byl se mnou. Kde je?

„Co tady dělám?" ptám se, když mžourám očima díky jasnému slunci, které září skrze okno.

Malcolm si toho všímá a zatahuje žaluzie.

„Harry tě tady dovezl. Praštila ses do hlavy a pak jsi omdlela. Bál se, měla jsi otřes mozku, takže...," říká, přičemž přikyvuji. To bylo od něj tak sladké.

„Kde je teď?"

„Měl by tady být každou vteřinou, poslal jsem ho, aby ti přinesl nějaký zmražený jogurt."

Ou, to zní tak dobře.

„Takže jsem skončila s otřesem mozku? Nebo...," brblám.

„Ne, jen dvanáct stehů."

„Ugh!" skuhrám a pokládám se do postele.

„Jsem rád, že jsi v pořádku, zlato." Dává mi pusu na spánek a proplétá naše prsty.

„Jak, jak to, že tě Harry vzal do nemocnice? Byli jste spolu nebo něco?" ptá se mě s lehkým podezřením. Ale ne, doufám, že nepředpokládá to nejhorší.

„No, víš, jak se přestěhoval?" začínám, přikyvuje a nechává mě pokračovat. „Ukázalo se, že se přestěhoval do mého baráku a bydlí se mnou na patře."

Jeho oči se vykulily naprostým šokem. Bože, teď musel mít ještě větší podezření.

„Nebyli jsme spolu nebo něco!" říkám rychle a chápavě přikyvuje. „Šla jsem domů, měla jsem zhasnuto a zakopla jsem o věšák. Vykřikla jsem, což zalarmovalo Harry, aby spěchal do mého bytu." Jen na mě zírá. Vstřebává každé slovo. Nechci, aby si domýšlel, že jsem ho podváděla. Podváděla jsem ho dříve, ale s tím je teď konec.

„Dobře."

Náhle se ozývá jemné klepání na dveře. Sedám si, doufám, že je to Harry a usmívám se široce, když vidím, že je to on, nesoucí zmražený jogurt.

„Hele, jsi vzhůru." Zubí se na mě, než si sedá vedle mě a podává mi jogurt.

„Děkuji," říkám, když sundávám víčko a pouštím se do toho. Smíchal ananasovou a jahodovou chuť, přidal gumové červíky s oříšky a čokoládovým sirupem navrch. Nemám úplně v lásce čokoládový sirup, ale nevadil mi. Fakt, že si udělal čas, aby mi tohle přinesl, mě udělal dost šťastnou.

„Bez problému. Co hlava?" jeho oči se setkaly s mými a rychle se dívám jinam. Nemůžu se ani podívat do těch tmavě zelených očí. Je to moc. Místo toho se dívám do jogurtu, když mluvím.

„V pořádku, trochu to ještě bolí," vzdychám, než si dávám kopcovatou lžičku do pusy.

„Chceš, abych se zeptal sestřičky na nějaké prášky?" promlouvá Malcolm a přikyvuji, než si ho přitahuji a dávám mu pusu na tvář. Mračí se nad tím, mohla jsem říct, že čekal pusu na rty.

Nepolíbila jsem ho, ne jen proto, že tady byl Harry, ale proto, že... jsem nechtěla?

Malcolm se na mě usmívá, než odchází hledat sestřičku.

Co je to se mnou? Je to můj přítel! Harry a já už nemůžeme něco být. Bez ohledu na to, jako bych ho měla moc ráda. Vím, že si říkám, že ho miluju. Ale kdo ví, možná si to jen myslím díky faktu, že se o mě stará a odmítl tu holku, se kterou se chystal mít sex, a místo toho mě přišel zachránit.

Miluje mě pořád?

Rozhodně to není tak, že mě nenávidí, přiznal to.

„O čem přemýšlíš?" promlouvá Harryho tichý hlas a lehce sebou trhám.

„Huh? O ničem." Mrkám několikrát, abych unikla z myšlenek a vrátila se do reality.

„Bele, vyhýbáš se mému pohledu od doby, co jsem přišel. Co se děje." Zadrhuje se mi dech v krku, když cítím jeho ruku na mém koleni.

Dále zírám na jogurt, krčím rameny. Nemůžu se na něj podívat, protože vím, že bych se vzdala nebo bych ho možná líbala.

„Belle." Jeho hlas je jemný, což způsobuje husí kůži na mých pažích. Harry si toho všímá a otírá je nahoru a dolů. Do prdele.

„Podívej se na mě, prosím." Harry najednou svírá mou čelist, jemně otáčí mou hlavou k němu.

O můj bože. Je tak krásný.

„Harry, omlouvám se," říkám. Mé oči sklouzávají od jeho očí k jeho rtům.

„Za co?" ptá se, a když zpátky vzhlížím do jeho očí, všímám si, že mi zírá na rty.

„Že jsem ti ublížila," říkám, a když se Harryho oči vrací k mým, přísahám, že cítím v břiše motýlky. Věci, co mi dělá.

„Neomlouvej se," mumlá, dokud necítím jeho mentolový dech, můžu říct, že se přibližuje. Jeho rty se otírají o mé.

„Zastav mě," mumlá proti mým rtům. A připomínám si staré dny. Je to zpátky. Děláme to znovu. Jednoduše mu můžu říct, aby přestal, ale nedělám to. Fakt to, kurva, chci, chci jej.

A pak to dělá, tiskne rty na mé. Naše pusy se společně pohybují, opírá se do mě, způsobující, že se pomalu odtahuji. Ne proto, že jsem se pokoušela prolomit pusu. Ne, ale proto, že jsem se snažila nás položit. Takže se nade mnou tyčil. Bral si mě.

„Hele, nemohl jsem najít ses-. Co to, kurva?"

Harry se rychle ode mě odtrhuje. Mé oči zůstávají přilepené na Malcolmovi, když těžce dýchám. Funí, je naprosto zuřivý, ale nedívá se na mě. Dívá se na Harryho. A když si všímám jeho zatnutých pěstí a rychlého dechu, vím, že se chystá udělat něco špatného.

„Malcolme, NE!" křičím.

To se nemůže dít.

„Ty zmrde," ječí Malcolm, když bere Harryho za límeček a hází s ním o zeď. Křičím a rychle si pokládám ruce na pusu. Tohle je moje chyba.

Nemůžu unést scénu přede mnou, zvláště nemůžu vidětdva muže, kteří byli nejlepší přátelé, jak bojují o bezcitnou osobu, jako jsemjá.

_________

Ojojoj, je to venku. Jaké z toho máte pocity? Říkám vám, zničilo mě to, chtělo se mi brečet, ne, brečet ne, ale měla jsem takový pocit, jako by někdo přistihl mě, jako by se to všechno týkalo mě!