Koukla jsem se na ostatní všichni měli na krajíčku kromě Jacka který mě šel objat.Ani jemu jsem neřekla co mi otec udělal. Zbytek dne jsem si povídala s ostatníma,kromě Wandy která mě pořád divně pozorovala. Bylo asi 6 hodinu večer když do obýváku přišel poměrně opitý Tony. Nebylo mi moc příjemně,protože vždycky když vidím někoho opitého vzpomenu si na Otce. ,,Já..pujdu se projít " řekla jsem a rychle jsem vystřelila z obýváku. Když jsem odcházela všimla jsem si pohledu od Wandy byl Smutný? Po chvíli jsem našla to co jsem hledala tělocvičnu.Postavila jsem se k pytli a začala do něj mlátit.Když v tom se kolem mě točil modrá šmouha,která mi svou rychlostí rozcuchala vlasy. ,,Co potřebuješ Pietro ?" Šmouha se zastavila a místo ní se objevil blonďatý kluk se svým typickým usměvem který mi je hned schopen spravit náladu. ,,no.." podrbal se na zátylku ,,Wanda se ti tak trochu vrtala v hlavě a zjistila co s tebou dělaly a když vešel Stark tak zjist.." ,,Zjistila něco co jí může být ukradený!" Trochu jsem zvýšila hlas. ,,Jen chtěla vědět jestli jsi v pořádku" ,,Ona nebo ty ?" Wandu jsem sice neznala ale už teď jí nemám ráda..Už jen proto že se mi vrtá v hlavě! A že to roznaší. ,,Fajn tak já jsem chtěl vědět jestli jsi v pořádku " ,,Jsem už se můžeš vrátit " Nechtěla jsem být hnusná jen potřebuju být chvíli sama. ,,Hele já vím že je to tě.." ,,Ne není ! tohle je už zamnou, když jsme s Jackem utekli po matčině smrti z domu slíbila jsem si že už nikdy nebudu Slabá,že se jednou vrátím a vrátím mu to !" Celou dobu jsem mluvila pevně a dávala jsem důklad na každé slovo. ,,a jak mu tu chceš vrátit? Tím že ho zabiješ?" řekl posměšně. ,,Ano ! udělám cokoliv aby za to zaplatil !" ,,Chceš opustit vlastního bratra jen aby ses pomstila ?"zeptal se ženský hlas zamnou. Otočila jsem se a tam stála Wanda. ,,vy nevíte jaké to bylo,když mě každý den když se ožral mě znásilnil a potom mě mučil!" Wanda na mě smutně koukla a řekla ,,ne to nevíme",,Chci ti říct ale ještě jednu věc.Kterou jsi ty asi vytěsnila z hlavy"
Wanda
Bylo těžké jí to říct ale měla by to vědět,aspoň kousek. ,,Mike a Lauren nebyli tví rodiče, Jsi adoptovaná" Lexie se podlomily kolena ale brečet nezačala.Rozdýchala to ,,A Jack to ví ?" ,,Ano" řekla jsem potichu.Lexia nejednou vstala a zeptala se ,,Víš kdo jsou mojí pravý rodiče ?" ,,Ne" zalhala jsem. Lexia kývla a poté někam odešla,Pietro chtěl jít za ní já ho ale zastavila ,,vím co k ní cítíš,ale teď jí musíš nechat osamotě" Pietro smutně kývl.chtěli jsme odejít ale z ničeho nic se ozvala obří rána.Pietro mě chytil a běžel ke zdroji .Když jsme zastavili viděli jsme Lexiu jak drží pod krkem Jacka.Já jsem ale cítila že to není uplně Lexia.Bylo to jako u Hulka když se promění. Až teď jsem si všimla že její oči jsou červené. ,,Proč jsi mi to něřekl!" ,,protože .jsi .pro.mě by.la stejně.setra.a .to že jsi.adoptovaná.nic.nemění" řekl přidušený Jack který se i přesto usmíval.Když jsem viděla jeho usměv musela jsem se taky usmát. Lexia najednou cela ztuhla ,její ruce se začaly třást a pustila Jacka který popadal vzduch. ,,Co jsem to udělala?!" spadla na kolena a prstama si vjela do vlasů...
554 Slov
ČTEŠ
Avengers:Light in the dark
FanficZdravím mé jméno je Lexia Jay.Dva roky jsem byla vězněna, v té době jsem nevěděla proč. Teď to ale vím. Udělali ze mě zbraň. Zbraň která má vše a všechny zničit...