Avengers:Light in the dark

Vyhrožoval mé rodině a to rozhodně neměl dělat!

Thor a Bucky kteří seděli u oken se pořád různě otáčeli a pozorovaly lidi.A Tony který řídil se neustále koukal do zrcátka a pozoroval mě. Když se otočil už po několikáté tak jsem řekla ,,Tony, jsem v pohodě" ,,Já vím ale.." ,,Žádný ale prostě se otoč a dávej pozor na cestu"Tony se otočil a konečně se věnoval jen cestě. Po chvíli jsme dojely před Stark Tower kde mě teď budou několik dní držet a trénovat v perfektního zabijáka.A bych řekla pravdu moc jsem se netěšila na to že mě bude trénovat právě Samuel,ale budu to muset nějak překousnout. V hlavě mi pořád zněla ta věta která ve mě budila nehorázný vztek.Bucky otevřel dveře a vyklouzl ven,poté mi podal ruku a já jí přijala.To bych ale nebyla já kdybych zase něco nepokazila. Nechtěně jsem zakopla a shodila jsem sebe i Buckyho na zem.Ve vzduchu jsme se ale prohodily a tak jsem dopadla první já a Bucky spadl na mě.Naštěstí se ale na poslední chvíli chytl země svojí železnou rukou,a tak na mě nespadl celou jeho váhou. ,,Promiň"On se jen usmál a řekl ,,To nic,vlastně je to..." Někdo ho ze mě sundal. Byl to Steve který mu potom něco pošeptal.Ale díky mému zlepšenému sluchu jsem to slyšela. ,, je o stovku let mladší než ty"Nevydržela jsem to a zasmála jsem se.Když se na mě ale všichni koukaly na jak na blázna tak jsem přestala. ,,Pardon"Odkašlala jsem si. Steve nad tím zakroutil hlavou a vešli jsme do Stark Tower.Když jsme byli na hoře všude bylo uklizeno.Nějak jsem to nevnímala a sedla jsem si na křeslo. ,,Za chvíli přijedou dvojčata a Natasha" Jen jsem kývla .Vedle mě si sedl Thor.Otočila jsem se na něj a zeptala jsem se na otázku na kterou jsem neznala odpověď. ,,Jak to že zvednu tvoje kladivo?" ,,To nevím za tím jsem ho zvedl jen já" ,,Tak jak to že ho zvedneš ty ?",,Byl ukován přesně pro mě" ,,Aha" A tady náš rozhovor končí. Po chvíli drbání do sebe s Tonym se rozezněl po místnosti zvuk výtahu.Hned co se výtah otevřel vyběhl z něj modrý pruh který se nechtěl zastavit a tak jsem mu podkopla nohy. Začala jsem se smál. ,,Sakra,už zase si mě dostala.Však počkéj příště" Já na něj pouze vyplázla jazyk.Když se postavil na nohy objala jsem ho. ,,Víš o tom že si i docela chyběla?" Usmál se. ,,A víš.."Usmál se ještě víc. ,,Že bych tomu i věřila"Zasmála jsem se.On se ale jen zamračil. ,,To byl vtip.Jasně že si mi taky chyběl" Hned se mu vrátil takový ten úsměv při kterém roztaje každá holka.Přišla ke mě Wanda a Nat které mě taky objali. ,,Jak na tom si ?" Zeptala se Nat když jsme si znovu sedli na křeslo. ,,Snaží se mě zabít můj otec, Píše mi výhružné zprávy na věci o kterých přemýšlím,a mám pocit že jsem se zbláznila " ,,My to vyřešíme",,Tady nejde jen o mě vyhrožoval mé rodině a to rozhodně neměl dělat..."

500 Slov