Asi láska?| Reddie |

16.

,,Viděl jsi to co já?" Začala se mnou nedůvěřivě třást když se Stanley a Bill zvedli a šli pryč.

,,Viděl" Řekl jsme stejně nedůvěřivě a jen seděl na zemi s otevřenou pusou dokořán. Nemohl jsme odtrhnout oči z toho místa kde seděli a proto jsem jen seděl.

,,Já tomu nemůžu uvěřit" Skákala radostně sem a tam Beverly.  ,,Já, taky ne" Řekl jsem užasle a neměl se vůbec ke slovům.

Po chvíli Beverly skákání radostí a mého koukání do blba jsme se zvedli a šli každý domů.

Po příchodu domů jsem skočil do postele až jsem únavou ze sledování těch dvou lehl a po chvíli se mi už zdály sny o ponících a duze.

-Ve škole-

Po příchodu do školy jsme s Beverly snažili od nich držet dál, ale zároveň blíže k nim. Nebylo to proto, že by nám přišli nechutní nebo něco podobného, byli jsme spíše v šoku.

Chovali se úplně normálně, tedy tak jak se chovají jako vždy.

,,Konečně konec" Povzdechl si Stanley když jsme vycházeli ze školy.

,,Co kdyby jsem dnes někam šli? Kino, obchody, lom, cokoliv" Mluvila Bev a mě bylo jasné o čem mluví. Vždyť jsem byl taky hned vedle ní.

,,M-musím s-s-se učit" Povzdech si Bill a kopl do kamínku co byl před jeho teniskou.

,,Tak se můžeme jít učit spolu" Navrhla Beverly a kluci vypadali že chtějí být sami. Sami byli včera, dnes budou s námi.

,,Tak, můžeme" Souhlasil Stanley a Bill moc nadšeně nevypadal. Určitě by právě teď dělal něco jiného, spíše někoho jiného než aby byl se mnou a Bev.

,,Fajn, tak.. Ve tři u mě?" Navrhl jsem a oni souhlasili. Poté jsme se každý vydali směr svůj dům, protože do tří bylo ještě spousty času.

Byli tři hodiny a na zvonek zvonila Beverly. Jak jinak, nikdy nechodí pozdě.

Kluci nebyli ty lidi co by chodili včas a nedej bože dřív, vždy tak 10 minut po domluvení srazu.

,,Kde jsou?" Stepovala nervózní Beverly v kuchyni.

,,Prosimtě, určit-  už jsou tady" Vyrušil mě zvonek a Beverly hned běžela ke dveřím.

,,Ahoj" Pozdravili mě kluci a já je taky. Místo učení jsem šli do špajzu a hledali nějaké brambůrky, piškoty nebo čokoládu.

Po vyžrání celé špajzky jsme se vrhli na učení. Začali jsme dějepisem.

,,K-kdo byl roku.. T-t-to je trojka nebo os-mička?" Ptal se mě po několikáté Bill když po mě nemohl přečíst zápisky.

,,Kdo byl roku 1293 zvolen králem?" Vzala mu Bev sešit a přečetla to za něj. Takhle to bylo pokaždé, když nemohl něco přečíst. Zabte mě.

,,Ser na to" Lehl jsem si unaveně na postel.

,,Tak teď mě" Ozval se Stanley že chce být teď on zkoušen.

,,Fajn, kdo byl teda králem?" Nechala si Beverly radši sešit u sebe a četla mu otázky.

,,Umíš to" Dala Beverly sešit na postel a promnula si oči protože i ona usínala.

,,Tak ale teď jiné téma. Co vy dva?" Zeptala se Beverly a podívala se na Stanleyho a na Billa.

,,C-co by měli b-být, nic" Řekl Bill a mě i Bev bylo jasné že lže.