Asi láska?| Reddie |

20.

,,Musíme ho ale odvolat" Snažila se mu to Bev vysvětlit, ale marně. Stanley o tom nechtěl nic slyšet.

,,Bez toho neodejde" Pokračovala Beverly.

,,Dobře.." Řekl nejistě Stanley a sedl si zpátky do kruhu. Právě by ho měl utěšovat Bill, ale ten taky nevypadal moc dobře.

,,Duchu, odvoláváme.." Všichni jsem to odříkali a doufali že bude vše v pořádku. Přečetli jsme totiž i následky vyvolávání, což bylo například zešílení či zmizení.

Po odvolání jsme to chtěli uklidit, ale Stanley jen tak prázdně koukal na hlavní svíčku která byla už zhasnutá.

,,Hej, jsi v pořádku?" Zeptal se Bill a položil mu ruku na rameno. Ten to ale nečekal a celý sebou škubl.

Na tváři měl buď vyděšený nebo kamenný výraz ze kterého nepoznáte žádnou emoci s bledou kůží zděšení.

,,Jo" Vydechl Stanley, zvedl se a vystoupil z kruhu.

Stanley jen postával v rohu a pozoroval nás při úklidu. Neřekl bych že by to bylo proto že by byl líný, spíš se bál.

,,Neboj, určitě to byl vítr" Uklidňoval Bill Stanleyho když už jsme měli vše uklizeno. Byli jsme v obýváku a oni společně seděli gauči. Já s Beverly je jen z povzdálí poslouchali.

,,Neboj, jsem tu s tebou" Přitáhl si ho Bill do objetí, které mu ale Stanley neoplácel. Seděl jen bez výrazu a koukal do blba.

,,Slyšíš mě? Jsem tu s tebou" Uklidňoval ho dál Bill. Místo slov Stanley ze sebe vydal jen nějaký zvuk co měl znamenat ano.

,,Hej" Zamával mu před obličejem a až poté se dostal z transu.

,,Musíme dnes spát tady? Chci říct tedy.." Vydal konečně ze sebe pár tichých slov Stanley.

,,Jestli chceš odejít tak samozřejmě můžeš" Řekl Bill a podíval se do Stanových očích.

,,Ne to ne, já jen jestli.." Snažil se Stanley ze sebe dostat pár tichých slov Stanley ale moc mu to nešlo.

,,Tak, můžeme spát třeba venku. Na trampolíně" Navrhl bez koktání Bill.

,,Jo, to by bylo super" Řekl Stanley a pokusil se o úsměv.

,,Tak to jdem p-připravit?" Řekl Bill a podíval se na nás s Bev.

Vzali jsme spacáky, různé polštáře a spoustu dek kterými jsem přikryli síťované zdi a udělali si z nich i strop.

Vyčistili jsme si zuby, přestrojili se do svých pyžam a vlezli na trampolínu. Vlezli jsme si všichni do svého spacáku. Stanley si vzal sebou i kus železa. Na Googlu totiž psali že železo duchy odhání.

Měli jsem sebou ještě pár pytlíku chipsů a limonády. Ano, čistili jsem si zuby ale žádnou večeři jsem neměli.

Na notebooku jsme pustili nějaký seriál a koukali.

Stanley se přímo mačkal na Billa a ten měl položenou ruku okolo jeho pasu pro důkaz že se nemusí bát.

Na mě ale už přišla únava a tak jsem jen zabořil hlavu do polštáře a po chvíli jsem se ocitl v říši snů.