Asi láska?| Reddie |

18.

Takže, jak shrnout školní týden? Skvěle. Každý den jsme byli naše parta spolu. Tedy někdo chyběl. Richie.

Od té 'nehody' jsem ho neviděl. Nechápu co se to děje.

,,N-nezapomeňte, v šest u m-ě" Připomněl nám Bill. Naše staré dobré pyžamové párty se měli vrátit.

,,Jak by jsme na to mohli zapomenut. Říkáš to pořád" Řekl trochu otráveně Stanley, ale stejně se usmíval.

,,Jen se těším" Pokrčil rameny Bill. Bylo to strašně roztomilé. Vždy, když mluvil se Stanem tak nekoktal.

,,Já se taky těším" Poznamenala Beverly. Vždy musela mít poslední slovo.

***V 6 hodin***

Zvonil jsem na zvonek jako o život. Crrrr.. Crrrr.. Crrrrrrrrrrrr... Ozývalo se z domu Denbroughů.

,,Klid" Otevřela mi Bev místo Billa.

,,Víš jak dlouho tady stojím?!" Řekl jsem a prošel vstupními dveřmi do domu. Naštěstí, Billovi rodiče nebyli doma .

,,Ano, přesně 3 minuty a 26 sekund" Řekla Beverly a podívala se na hodinky.

,,Co jste dělali?" Zeptal jsem se, protože mě zajímalo proč jsem musel tak dlouho zvonit.

,,Viděla jsem něco úžasného" Zasnila se Bev a pohled přesunula na Billa co seděl na gauči. Ten na ní ukázal prostředníček.

,,Čau" Pozdravil mě Bill po chvíli.

,,Kde je Stanley?" Zeptal jsem se a Bill ukázal na dveře od koupelny. Takže sere.

Takhle jsme byli všichni. Všichni, tedy na jednu brýlatou osobu. Nějak se mi daří na něho zapomenout, ikdyž na něho asi nikdy nezapomenu. Vždy mi ho něco připomnělo.

,,Fajn, t-takže... Na co s-se ch-cete koukat?" Zeptal se Bill. Ten seděl pořád na gauči, Stanley oblizoval lžíci od Nutelly a Bev se mnou hledala něco na co by šlo koukat.

,,Podrž to" Vrazil Stanley nádobu Nutelly Billovi do rukou a lžíci mu strčil do pusy.

,,Máte něco?" Přišel k nám Stanley a začal se přehrabovat v cédéčkách.

,,Co tohle?" Vzala Bev do ruky jeden obal.

,,Ne" Řekl jsem jen a vytrhl ji z rukou obal i s cédéčkem.

,,Proč ne?" Zeptala se Bev.

,,Vidíš to? To je krev" Ukázal jsem na obal. ,,Krev znamená psycho nebo horor, a to znamená že neusnu" Řekl jsem jen. Byla tu pak ještě možnost že by hlavní postava byla dívka co dostala krámy.

,,Ale prosimtě. Kdo chce horor" Zvedla Bev ruku. K ní se přidal i Bill a dokonce i Stanley.

,,Máte mě ale na svědomí" Upozornil jsem ostatní.

,,Ty vole já se lekla" Vydechla Bev ale moji ruku mačkala dál.

Zatím večer probíhal docela v pořádku. Tady, pokud nebudu počítat že jsme posraní až za ušima.

Všichni jsme seděli na gauči. Já na kraji. Vedle mě Bev a vedle ní se na sebe mačkali Bill a Stanley.

Na konci hororu byla největší lekačka z celého filmu. Já skočil Beverly okolo krku a jen tak se ji nehodlal pustit. To samé dělal i Stanley, ale objetí mu Bill oplácel.

,,Slez ze mě" Snažila se mě odstrčit Bev.

,,Ne, teď jsem na řadě já" Řekl jsem a objal ji ještě víc. Myslel jsem to tak že když mi málem rozdrtila dlaň ruky tak by mohla vydržet mé objetí.

,,Běžte někdo rozsvítit" Řekl Bill. Všichni jsem se na sebe podívali. Zhasnout na horor byl špatný nápad.

Zahráli jsme si kámen nůžky papír s tím že kdo prohraje jde rozsvítit. Bev prohrála.

,,Nechce jít někdo se mnou?" Zeptala se Bev. Ikdyž byl zapínač pár metrů od pohovky, měli jsme všichni strach.

,,Tak já jdu" Shodil ze sebe Bill Stanleyho který mi hned skočil okolo krku.

Bill s Beverly se drželi vzájemně za ruce. Jen pro jistotu. Zmáčkli zapínač a místnost se hned rozsvítila.

,,Už ho můžeš pustit" Řekl Bill když si všiml že mě Stanley pořád objímá.

,,Copak, žárlíš?" Zeptal se Stanley a provokativně mě objal ještě víc. Bill jen něco zabručel a šel něco hledat do kuchyně.

,,Co řekneš teď?" Vrátil se Bill a v ruce držel rozdělanou sklenici s Nutellou.

,,Že nemám hlad" Zahubil se Stanley a nehodlal mě pustit.