Can you save me please? 🙏 [Martinus Gunnarsen] [DOKONČENO]

APOLOGIZE!! 💗

Od toho incidentu co se Annie snažila vzít si svůj vlastní život ubíhaly dny, týdny a nakonec i měsíce a její "vztah" s Martinusem byl pořád stejný ne-li horší.

Mezitím co ona byla neustále zavřená ve sklepě, tak její sestra s Martinusem oslavili Vánoce a i začátek Nového roku, zatímco Annie si mohla ve sklepě oči vyplakat.

Martinus se k ní od toho dne totiž choval jako kdyby ji neznal a snažil se vyhýbat sebemenšímu kontaktu s ní.

A aby toho nebylo málo, tak teď ji její sestra zavírala do sklepa ještě častěji.

Očividně si totiž všimla že po ní Martinus pokukával a tak mu nejspíš chtěla dokázat že i ona něco dokáže dělat a proto začala vařit a i uklízet.

Takže teď už si Annie zavolala většinou jen o víkendu, aby detailně uklidila celý barák a pak ji znovu zavřela do sklepa.

Pro Annie to znamenalo že už se tolik nenadřela, ale na druhou stranu byla ve sklepě zavřená 5 dní v týdnů a to často v kuse.

Najíst dostávala vždycky večer pokud na ni teda její sestra nezapomněla což se stávalo hodně často a její jídlo bylo složeno možná tak ze starého pečiva a vody a nebo zkažených potravin co sestra chtěla původně vyhodit.

O sprše a čistém oblečení Annie neslyšela víc jak měsíc a tak se nebylo čemu divit že během několika týdnů vypadala Annie skoro jako chodící mrtvola.

Venku už začal pomalu roztávat poslední sníh co po této zimě zbyl a začalo přicházet jaro.

Únor už skončil a vystřídal ho březen a s ním přišla ještě jedna zajímavá událost, kterou byly narozeniny Annie.

Ona to ale nijak nevnímala.

Stejně je nijak neslavili a její sestra nejspíš ani nevěděla že nějaké narozeniny má.

A tak si Annie nepamatovala že by někdy ve svém životě dostala nějaký dárek nebo třeba dort a o tom že by jí někdo popřál si mohla možná nechat tak zdát.

Když nad tím vším ale tak dole ve sklepě přemýšlela, tak si začala uvědomovat že ona vlastně ani neví co je za den nebo za datum, takže nějaké narozeniny se rozhodla opravdu neřešit.

To co ji momentálně ale nejvíc trápilo byl Martinus..

Její sestra totiž nějakým zázrakem zvládla po nějakém čase zařídit i to, aby ho přestala vídat úplně.

Pokaždé když šla totiž uklízet celý barák, tak Martinus nebyl doma.

Bylo to sice pozitivní v tom že ji neviděl jak vypadala, ale pro ni to bylo i tak zdrcující.

A to nejhorší pro ni teprve bylo to, že když tak každý večer ležela ve sklepě ve svých vlastních slzách, tak si uvědomovala tu stejnou a velmi bolestivou věc, která jí lámala srdce na kousky.

Že se do Martinuse zamilovala a že už není žádný způsob jak se těchto citů k němu zbavit.

Byla do něj prostě zamilovaná až po uši a moc dobře věděla že ji to jen tak nepustí a tak nebylo divu, že ji to zevnitř jenom ničilo když už ho víc jak měsíc neviděla.

To ale ještě netušila co ji v nejbližších dnech čeká..

***