Tři Přání [Drarry]

Kapitola 2: Hádky

Po prvním proslovu nové ředitelky se stoly začaly plnit nejrůznějšími pochoutkami. Jídlo bylo z většiny stejné jako každý rok, ale přece jen se zde mohly najít i nové kousky. Hermiona na lžíci nabrala trochu z nového pokrmu a krmila s ním Rona. Tomu na jeho nose zůstala šlehačka, takže se oba smáli a Hermiona se mu jí snažila z nosu slíznout. Harry radši od těch dvou odvrátil pohled a na svůj talíř si nahrnul jídla, která už znal. Seděl tak, aby mohl pozorovat, co se děje na druhé straně síně, u zmijozelkého stolu. Tam se blonďatý zmijozel rýpal ve svém jídle, zatímco mu jeho černovlasá kamarádka vyprávěla opravdu vzrušující historku. Draco jen přikyvoval, aby měla Pansy pocit, že jí opravdu poslouchá a že ho vypravování zajímá. Harry mhouřil oči, aby na ně dobře viděl, ale z jeho pozorování ho vytrhla zrzavá dívka.

,,Harry, co se děje? Vůbec se mnou nemluvíš a koukáš se do prázdna," ustaraně se na brýlatého kluka zahleděla a rukou mu otočila jeho hlavu k sobě. Harry neochotně pohled přesunul na Ginny a oči se zalily lítostí.

,,Víš, měli bysme si promluvit o našem vztahu," začal Harry klidně, snažil se Ginny neranit, ,,musela sis totiž všimnout, že už to není, co to bývalo. Já už nejsem, jaký jsem býval."

,,O čem to mluvíš?" zarazila se zrzka a přelétavala pohledem. Harryho pohled se sklonil na jeho zapletené ruce. Potřeboval chvíli na dodání odvahy. Zhluboka se nadechnul a znovu se podíval do jejích očí.

Už není cesty zpět. Nebelvír znovu otevřel pusu a, ačkoli se mu to neříkalo snadno, prohlásil: ,,Já... Se s tebou chci... Chci se rozejít."

Poslední slovo prohlásil do ticha, protože celý nebelvírský stůl zmlkl. Ginniny oči se zalily slzami. Zrzka zvedla ruku a uhodila s ní Harryho. Jeho hlava otočila skoro o 90 stupňů. Ginny odběhla od stolu a z Velké síně dál pelášila do svého pokoje. Několik nebelvírských dívek, které byly její kamarádky, se zvedly, pospíchaly za zrzkou a cestou po Harrym hodily nenávistný pohled.

Ron s Hermionou se přestali věnovat šlehačce a otočili se k brýlatému chlapci.

,,Co tě to napadlo?!" zařval na Harryho jeho nejlepší přítel. Jeho hlas byl tak hlasitý, že se ke dvojici otočila celá Velká síň, včetně učitelského sboru. Ani zmijozelský princ si nenechal ujít tuto hádku.

,,Ty nechápeš, čím vším jsme si museli projít?! Fred umřel! Ty málem taky! Sakra, všichni, co tu sedíme, jsme mohli umřít!" rozkřikl se zrzek na hnědovlasého kamaráda. Blonďatý chlapec na druhé straně síně si je se zájmem prohlížel.

,,Přesně! Málem jsem umřel! Spousta lidí umřelo! A to kvůli mně! Tak mi tady neříkej, co si musela prožít, protože já to prožíval mnohem intenzivněji!" argumentoval Harry.

,,Ty seš fakt neuvěřitelnej! Kdy už pochopíš, že není všechno jenom o tobě?!" zeptal se Ron, ale už nečekal na odpověď. Otočil se a s Hermionou v zádech utíkal za svojí sestrou. Harry tam jen tak stál jakoby čekal, jestli se otočí a neomluví se. Nic se ale nedělo. Až po chvíli si tmavovlásek uvědomil, že celá síň na něj v tichosti kouká.

,,Hleďte si svýho jídla!" zakřičel Harry na celou síň a všichni se sklonili ke svým talířům a znovu v místnosti vznikal hluk. Všichni až na jednoho konkrétního zmijozela.

,,Tak to bych toho zrzavýho debila nikdy neře- Kam to zase jdeš?" nestihla dopovědět Pansy svůj názor, protože se její blonďatý přítel náhle zvedl a utíkal za nebelvírem, který právě opouštěl síň.

,,Hej! Hej, Pottere!" zakřičel Draco, aby Harry zastavil. Tak se také stalo, tmavovlásek se zarazil v půlce chodby a prudce se otočil.

,,Fajn. Jo, jasně. Co máš sakra za problém?" zeptal se naštvaně nebelvír. ,,Ne, promiň, ale fakt nechápu, co chceš. Chceš se mi vysmívat? Chceš dokončit to, cos nestihl na oslavě?"

,,O čem to mluvíš?" zarazil se Draco a hned zapomněl, na co se chtěl původně zeptat.

,,No, ještě aby sis to pamatoval, byl si úplně na sračky," zakroutil očima Harry. ,,Hele, nemám chuť se teď bavit s tebou ani s nikým jiným."

,,Ne, počkej, co... co se tam stalo?" optal se nejistě zmijozel. Je pravda, že z té noci si pamatuje jen začátek, ale ráno se vzbudil ve své posteli, sám a bez bolesti hlavy. Co se mohlo stát?

,,Je to hroznej pocit, když nevíš, co se stalo, co? Víš, co je taky hroznej pocit? Když se po třech měsících vrátíš do světa kouzelníků, všichni o tobě mluví a když se rozejdeš se svojí holkou, ke který nic necítíš od svojí smrti, což je celkem znepokojující, řeší to úplně celá škola!" vykřikl na zmijozela a jednou větou zcela popsal svoje pocity. Naštvaně se otočil na podpatku a Draco se rozhodl, že ho už nebude pokoušet. I on se tedy otočil a vrátil se do místnosti, kde už ho nedočkavě vyhlížela Pansy.