Tři Přání [Drarry]

Kapitola 24: Vánoční ples (1. část)

Vánoce už byly tady. A bylo to poznat hlavně díky výzdobě v síni, ale i v jednotlivých pokojích. Venku to sice na zimu moc nevypadalo, jelikož se zelená tráva stále třpytila. To ale neznamenalo, že studenti neměli vánoční náladu.

Pro Bradavice to letos byly obzvláště speciální Vánoce. Ředitelka se po dohodě s dalšími učiteli rozhodla uskutečnit vánoční bál. Žáci o tom nevěděli až do poslední chvíle - rozhlasem se týden před Štědrým dnem oznámilo, že se vůbec nějaký ples bude konat.

Ačkoli se všichni radovali a plánovali, koho pozvou, Harry si spíše ohledně této otázky dělal starosti. Nechtěl Draca do ničeho tlačit, věděl, že přiznat svou orientaci před celou školou není jednoduché. Hermiona se tmavovláska neustále ptala, jestli už ten svůj "romantický problém" zvládl vyřešit a jestli ho někdy pozná.

Mezitím Draco přemýšlel nad tím, zda má Harrymu navrhnout, aby spolu šli. Stále si ale nebyl jistý. Samozřejmě, na nebelvírovi mu záleželo, ale chtěl, aby to věděla celá škola? Nestačilo, že to ví jen on?

I když zimní svátky byly skoro za dveřmi, stále na škole probíhalo vyučování. Harry, jehož hlava byla s blížícím se plesem úplně prázdná, se loudal do sklepení na poslední hodinu dne - lektvary. Na tento předmět byl Nebelvír spojený se Zmijozelem. Tmavovlásek nevěděl, jestli má být nervózní nebo ne. Když vstoupil do poloprázdné třídy, sedl si do zadní lavice, aby hodinu v klidu mohl prospat. Jenže o Harrym je známo, že se mu smůla lepí na paty a štěstí žije na opačné polokouli.

A tak když profesor Křiklan vešel do třídy, prohlásil, že spolu dnes budou žáci pracovat ve dvojicích na lektvaru, který teoreticky probírali v poslední hodině. Harry, víceméně jako vždy, minule předmětu nevěnoval žádnou pozornost, a proto si z celého srdce přál, aby do páru dostal někoho zdatného. Obličej měl zabořený ve dlaních, tudíž neviděl své okolí. Najednou ale ucítil zatřesení lavice, o kterém si byl jistý, že ho nezpůsobil on. Když své oči osvobodil ze tmy, spatřil vedle sebe Draca, který seděl na židli.

,,Čau parťáku," pozdravil Harryho hned, jak si všiml jeho pohledu. Chvíli oba mlčeli a aby to Harry trochu odlehčil, začal listovat v učebnici a hledat správnou stranu. Když kapitolu s lektvarem našel, Draco otevřel pusu a zeptal se: ,,Tak co si myslíš?"

Harry svůj pohled zabořil hluboko do slov na stránce a odpověděl: ,,Řekl bych, že nám to tu vybuchne."

Tmavovlásek neviděl Dracovi do obličeje, a tak si nevšiml, že obrátil oči v sloup.

,,Nemyslel jsem o tom lektvaru," zavřel mu učebnici přímo před nosem, což ho donutilo pohled přesunout na tvář zmijozela, ,,ale o... plese."

Harry jen naznačil, že nyní už rozumí, na co se jeho partner ptá. Nevěděl, co na to má odpovědět. Nebyl si jistý, jestli by Draco souhlasil s jeho názorem, nebo by ho odkýval jen proto, aby mu vyhověl.

,,A co si myslíš ty?" rozhodl se nakonec nebelvír přerušit ticho. Draco zkřížil své paže na prsou a neupřímně se zasmál: ,,Ani náhodou, Pottere, já se ptal první."

Nebelvír se nadechl a odpověděl tedy na Dracovu otázku.

,,Upřímně, celkem bych chtěl jít. Ale naprosto chápu, jestli ty nechceš. Můžeme zůstat na koleji nebo něco tak-"

V momentu, kdy Harry začal vymýšlet alternativní plány, ho blonďák přerušil slovy: ,,Tak jo, půjdem."

Tmavovlásek se překvapením zarazil. Částečně to bylo proto, že s ním souhlasil. Ale většina momentu překvapení spočívala v tom, s jakou lehkostí a rozhodností to řekl.