Pár týdnu uběhlo a psal se den 15. Prosince.
Hermiona už konečně po dlouhých týdnech vymyslela událost, během které by se znovu spřátelila s Ronem, Harrym a Ginny.
Ještě dolaďovala detaily a tak jí to zabralo další dva dny..
———
18. Prosince už měla vše připravené..
Věděla, že její kamarádi a polovina Bradavic budou tady na vánoční prázdniny a to se jí neskutečně hodilo.
Bohužel nevěděla, jestli po tom, co provedla Ronovi, se s ní bude chtít vůbec někdo bavit. Často přemýšlela, jestli chodit s Dracem je chyba. Chápala, že ublížila Ronovi - jejímu bývalého přítele s kterým chodila půl roku. Ale zase Rona teď nemiluje, tak nemělo smysl s ním být. Z celého srdce miluje Draca Malfoye..
Vše si domluvila s učitelem Horaciem Křiklanem. Byl velmi ochotný, takže se vším souhlasil.
Bude to probíhat takhle:24. Prosince, tedy na Štědrý den uspořádala Vánoční večírek-ona tomu říkala usmiřovací večírek. Profesor Křiklan pozve na večírek Harryho, Rona, Ginny a Nevilla. Jsou to lidi z Nebelvíru, se kterými se chce bavit a usmířit se.
Hostům profesor řekl, že tam nebude Hermiona a budou tam lidi i z Mrzimoru a Havraspáru.
Bude to tak trochu lež. Hermiona s Křiklanem si pronajali místnost u Astronomické věže, je prostorná a krásná.
Den před večírkem oba vyzdobí místnost a všude budou balónky, svíčky, a obrovský plakát "omlouvám se" vše bude vyzdobeno v barevných barvách, aby bylo veselo.Tak tohle byl Hermiony plán.
Teď se přesuneme na Štědrý den.
———
Sníh padal více a více a tak Hermiona ráno vstala s úsměvem na tváři, nešla na snídani, ale rovnou do místnosti, kde se bude konat usmiřovací večírek.
Zatím tam pan profesor nebyl, takže to delala úplně sama.
Vyčarovala si na molo mikrofon, kde bude k hostům promlouvat.
Vedle si přinesla obrovský stůl na kterém bylo pití a jídlo.
Po místnosti pověsila vlastnoručně balónky v různých barvách.
Také pověsila veliký plakát "omlouvám se" udělala pomocí kouzel parkety na taneční a objednala hudebníka.
Na konec se sešla u Astronomické věže s Dracem a povídala. „Půjdeš dovnitř až po mém omlouvacím rozhovoru a pak k mikrofonu půjdeš ty a vyjádříš se také."
Jelikož byla menší o hlavu než pohledný blonďák, tak si musela stoupnout na špičky, aby si položila hlavu na jeho rameno. „Děkuju ti za všechno, Draco." A pak ho políbila. „Teď už běž pryč, nesmí tě tady nikdo vidět!"
Do večera dolaďovala různé drobnosti a čekala na profesora.
Bylo 20:00 a Křiklan dorazil. „Slečno Grangerová, je to tady krásné! Běžte se schovat tady za roh."
Poslechla, a tak už jen pár minut čekali.
Asi za 10 minut hostí dorazili a Hermiona už se před nimi objevila a šla k mikrofonu. „Ehm.. asi mě tu nečekáte. Omlouvám se za všechno co jsem vám provedla.. mrzí mě to, o moje nejlepší kamarády jsem přišla. Tuten večírek jsem plánovala už dlouho, ale neodhodlala jsem se.
Zvláštní omluva ode mne patří Ronovi Weasleymu. Chodila jsem s ním a i přesto jsem začala milovat Draca Malfoye... Chtěla bych se s vámi bavit, aby to bylo jako dřív. Nemusíte mít rádi mého kluka, ale respektujte to, prosím.
Moc mi chybíte. Nikdy bych si nepředstavovala, že bychom se my, nejlepší kamarádi mohli pohádat.
Chci vrátit vše do starých kolejí.
Ron vykuleně koukal. Šel na molo a silně jí obejmul, pak přišla Ginny, Neville a nakonec i Harry. „Moc si nám všem chyběla." Pokračoval Harry.
Odešli z mola a do dveří přišel Draco. Prohrabával si svoje vlasy. Zachvíli už byl na molu a začal proslovem.
„Nevidíte mě moc rádi, já to vím. Já vás taky nevidím rád."
Hermiona do něj strčila. „Notak, Draco!"
On tedy pokračoval. „No.. chci, abyste se s Hermionou usmířili. Je to úžasná holka a moc se jí po vás stýská. Ztratila svojí nejlepší kamarádku, se kterou si mohla říct vše a pak svoje nejlepší kamarády, kteří byli jako její bratři.
Já se také moc chci omluvit Weasleymu. Já už se neudržel a Hermionu políbil.. pokud chcete, nebavte se se mnou. Je mi to vcelku jedno, ale bavit bysme se klidně mohli, přemohl bych se kvůli Herm. Ehm... promiňte, já jenom... chci se s vámi samozřejmě bavit! Myslím, že vy asi ne.
Ale za všechno mužů jenom já. Dávejte vinu mně a ne jí. To je konec, pojďme si zatancovat!"
Ginny si utírala slzy. „Budeme vás respektovat, všechno jako dřív?"
„Děkuju vám všem." Poděkovala jim také se slzami v očích.
„Máme tě nejvíce na světě rádi." Přidal se Neville.
„Můžeme si přivést nějaké dívky na tancování?" Zeptali se Neville s Ronem.
Přikývli.
Ginny tancovala s Harrym, Neville s Lenkou, Ron s Levandulí a Hermiona s Dracem.
Profesor Křiklan už odešel pryč, protože jim chtěl nechat soukromí.
Hrála romantická, pomalá hudba.
Draco Hermioně dával ruce za bok a Hermiona dala ruce Dracovi za krk.
Hýbali se do rytmu. Hermiona měla krásné růžové šaty a Draco měl černé sako. Hudba byla čím dál romantičtější a páry si dávali jednu pusu za druhou (dokonce i Neville s Lenkou).
„Miluju tě, Draco."
„Miluju tě, Hermiono."
Opět se jejich rty spojily a Dracovo ruce sjeli na Hermiony zadek.
„Draco, co to děláš?!" Usmála se hnědovláska.
„To, po čem jsem toužil celý život. Šáhnout Grangerové na zadek." Ironicky promluvil blonďák.
Přitáhl si jí k sobě ještě víc, že mezi nimi nebyl ani jeden centimetr.
„Nechceš dneska přespat u mě na pokoji? Mám ho sám pro sebe." Nabídl.
Hermiona užuž otevírala pusu, ale on jí stihl mezitím políbit. „Budu to brát jako ano, Grangerová."
———
2:00 ráno.
Už všichni odcházeli z večírku. Hnědovláska byla strašně ráda, že se zase se svými nejlepšími kamarády usmířila.
Už šla s Dracem za ruku do jeho vlastního pokoje. Po cestě potkali Snapea. „Copak takhle pozdě? Aha, už to chápu." A mrkl na Draca.
„Dobrou noc, pane profesore." Rozloučila se Hermiona.
„Myslím, že dlouhou noc, slečno. Dobrou." Rozloučil se s ní také.
Teď Draco po cestě potkal Parkinsonovou.
„Mudlovská šmejdka se tahá s mým Dracem! S mým, kdy to pochopíš?!"
Draco se jenom usmál a dal hnědovlásce zase pusu, aby to Parkinsonová viděla. „A teď jde se mnou do mé ložnice."
Blonďák s hnědovláska už byli v ložnici a on se usmál. „Stejnak je ta Parkinsonová blbka dolejzevá."
„To máš pravdu."
Jeho ložnice byla prostorná s dvojlůžkem a pak ještě jednolůžkem.
Byla celá v zelených barvách.
Draco nalil do skleniček ohnivé whisky, zapnul rádio, a požádal jí k tanci.
Tančili dalších dvacet minut, bez jakékoliv slova, až pak Hermiona milým a tázavým hlasem promluvila.
„Já budu spát na té jednolůžkové posteli, dobře?"
„Grangerová, copa si myslíte, princezno, že vás nechám spát osamoceně na posteli? Ani nápad!" A ihned jí hodil na postel.
„Draco, ty jsi blázen!"
„Tvůj blázen."
Šel k posteli, vyzul si boty, otočil se k Hermioně a nabídl se. „Mohu mojí princezně sundat šaty?"
Ona se zasmála. „Jestli to myslíš vážně, tak jsi opravdový blázen, ale schvaluji ti to."
Teď ještě chvíli počkal a posmutnil. „Chci si s tebou užít co nejvíc.. přece jenom, je možnost, že mě Voldemort zabije.."
„S tím si nedělej starosti a už prosím nemysli."
Draco pomalu sundaval Hermioně ramínka od šatů, ona mu sundavala kravatu... šli dál a dál, líbali si každé místo na těle
Zachvíli se jejich těla doslova dotýkali a každý si může domyslet, jak tato dlouhá a krásná noc dále probíhala...
***
Hodně přeslazená kapitola, nu <3
Tak co, líbí se vám? Jste rádi, že se zase Hermiona s kamarády baví?
ČTEŠ
Dramione Story
FanfictionVždy se měli rádi, ale nedokázali si to přiznat. Mnohokrát se pohádali, ale vždy se usmířili. Dokáže Hermiona odpustit Dracovi po tom všem, co udělal?