Hermiona si nastavila před spaním snad deset budíků, aby nezaspala, protože chtěla konečně po skoro tří měsících na snídani do Velké síně.
Nebyla tam kvůli Malfoyovi.. on tam určitě chodil a vůbec mu nevadí, že s ní nechodí. No jo, ona zapomněla, má tam přece Parkinsonovou.
Ještě před týdnem jí pozval Horacio Křiklan s jejími kamarády na večírek, který bude dnes. Doufá, že tam nebude Malfoy, ale na 100 procent ví, že tam bude Zabini.
Dost přemýšlení, pomyslela si.
Ospale se dobelhala ke stolu, učesala si vlasy, vzala si hábit a šla s nejistým úsměvem do Velké síně a rozhodla se, že si vezme velikánskou snídani.
U stolu zatím byla jen Ginny.
Hermioně se zdála zrzka divná, ale nechala to být.
Po pár minutách už byla Velká síň přímo přelidněná.
Hnědovláska si nabrala Wafle s javorovou polevou, míchaná vejce a dýňovou šťávu.
Naproti nebelvírce seděl Neville.
Všichni se bavili, bylo vcelku hlučno.
Po nějaké době Hermiona ztichla..
Proč?
Uviděla Draca, ano správně, Draca Malfoye. Není důvod se divit, ale i tak byla hnědovláska překvapená a zírala na něj s otevřenou pusou.
Viděla mu přímo do jeho bouřlivých oči. Do jeho krásných vlasů.
Do reality jí vrátil Harry. „Co ti je?"
„Ehm, nic, jen-jen, no už asi půjdu, ahoj." Nejistě odpověděla.
Vůbec neměla v plánu jít do ložnice, chtěla si s Malfoyem promluvit, asi dělá chybu, ale chce zjistit, co za tím vším je..
Nakonec ho vůbec nemusela naháňet, protože šel naproti ní-sám.
Hermiona mu vrazila ruce na jeho hrudník.
„Co se děje?" Nahodil divným hlasem blonďák.
„Děje se to, že.. no to je jedno."
Zklamaná od něj odběhla se slzami v očích.
Co od něj čekala? Že jí políbí a že jí vyzná nekonečnou lásku? To ani ve snu. Chtěla by ho tak vidět se usmát..
Úsměv mu vždy slušel, u Merlina, co si to myslí? Musí na to okamžitě zapomenout.. ano to je ono!
Určitě dneska nebude na tom večírku..
Doufám, že tam bude.. teda ne, nesmí tam být!
Byl čas večera. Hermiona si vzala svoje šaty, kde nebyla no.. vůbec zahalená.
Byly to rudé šaty s ramínkami.
Také si dala řasenku, lesk na rty a nakonec se navoněla.
Vzala si také po dlouhé době střevíce-černé.
Vešla z pokoje rovnou ke Křiklanovu kabinetu, kde už všichni napjatě čekali.
„Páni, Hermiono sluší ti to." Vydechla Ginny. Šaty jí pochválil i Blaise, za což moc ráda nebyla.
Teď se už vrhali žáci dovnitř.
Ona si teď sedla na židli, nalila si Ohnivou Wisky. Asi čekala na zázrak.. ale na jaký?
Z představy k ní přucupital Blaise a požádal jí o tanec. Ona samozřejmě přikývla, ale vůbec na tanec neměla náladu.
Chvilku se s ním pohybovala do rytmu, než úplně zkameněla. Uviděla ve dveřích Malfoye.. jejich oči se střetli a nakonec se zmijozel obrátil, a jakoby nic šel někam do neznáma.
Hermiona teď na Zabiniho promluvila. „Promiň, zachvíli možná přijdu, omluv mě."
Blonďák už byl nakonci chodby a tak za ním doběhla. „Proč předemnou utíkáš? Bojíš se? Hm?"
Nedostala odpověď, dostala něco hezčího. Snila o tom celé noci, dny..
Políbil jí. Byl to krátký polibek, protože ho hnědovláska odtrhla. Ani nevěděla proč. „Malfoyi, to nemůžeme.. chodíš přece s Pansy." Odfrhla si.
„A ty s Blaisem. Chlubil se mi."
„Hm, tak se asi chlubil špatně. Nikdy jsem ho nemilovala a ani nemiluju, chtěla jsem, abys žárlil." Odsekla.
„No, já s Pansy.. no nic."
Hermiona z něho chtěla tu odpověď klidně i vymlátit, ale to samozřejmě nechtěla a tak ho odtáhla za ruku do ložnice. Zamkla, aby nemohl odejít.
„V tich šatech jsi tak.. ehm, no jenom jsou moc hezký, co chceš po mně, Grangerová?" Zeptal se Malfoy.
„Řekni mi, proč jsi se líbal s Pansy." Skousla si ret nebelvírka.
Draco už to její kousání nemohl vydržet a tak se na ní znovu vrhl. Nepřemýšlel.
Začal jí líbat a šel od pusy ke krku..
„Draco Malfoyi, vypadni!" Zaječela.
„No neříkej, že se ti to nelíbí, Hermiono." Pozvedl obočí.
„Jo tak pán mi tady bude říkat jménem?" Ušklíbla se. „Jo a aby bylo jasno, nelíbí se mi to."
„To lžeš."
„Nelžu."
„Lžeš, Grangerová!"
„Nelžu."
„Nelži."
Hermiona už to tak dál nechtěla.
„No tak dobře, lžu stačí?"
„A v čem je teda problém?"
Hnědovláska si teď sedla naproti blonďákovi a zadívala se mu do jeho krásných bouřlivých očí.
„Nejsem si jistá, jestli chodíš s Parkinsonovou."
„Co takhle, že bysme se spolu vyspali a pak bych ti to řekl?" Usmál se blonďák.
„Ty si asi ze mě děláš srandu, ale já to myslím vážně, Malfoyi!"
„Já taky."
Dobře, měla touhu ho políbit a nepustit.. no tak jedna pusa by snad nevadila ne?
Hermiona polkla, dala její rty na Dracovo, sedla si na něj a pomalu mu sundavala sako a líbala ho na krku.
„Já to věděl." Zašeptal jí do ucha.
„Věděl jsem, že jsi úžasná."
Teď si to uvědomila.. vlastně on chodí s Parkinsonovou a chce s ní mít úlet?
No tak to neměla v plánu. Zvedla se z něj, aspoň ještě měla na sobě šaty, takže k ničemu nedošlo.
„Jo takže, ty se tady se mnou skoro vyspíš a přitom chodíš s Pansy?"
Draco si sebral sako a narval si ho na sebe. „Je na čase ti to všechno říct, Hermiono."
***
Ahojky!<3 chci vám všem popřát krásné svátky, plné radosti a aby jste si trochu odpočinuli od školy. Krásný Štědrý den, užijte si ho naplno, najezte se a doufám, že vám Ježíšek dá pod stromek hodně dárečků. ILY
ČTEŠ
Dramione Story
FanfictionVždy se měli rádi, ale nedokázali si to přiznat. Mnohokrát se pohádali, ale vždy se usmířili. Dokáže Hermiona odpustit Dracovi po tom všem, co udělal?