Dramione Story

Jak otravná Pansy dostala Draca (opět)

Ráno se vzbudili včas. Když se oblékli, Blaise zaklepal na dveře. „Hermiono, prosím otevři." Hnědovláska Dracovi nakázala, ať se se schová pod postel.
„Co chceš Zabini?!" Zeptala se Hermiona zvýšeným a ospalým hlasem.  „Chci se ti omluvit za ten včerejšek. Nemyslel jsem to vážně, byl jsem ožralej, znáš to."
„Ne, neznám!"
„Tak mi odpusť Grangerová."
„Odpouštím ti, ahoj." Zaklapla hlasitě dveře a následně se o ně opřela a vzdychla. „Magor." Řekla si sama pro sebe.
„Už mužů vylézt, Grangerová?" Zeptal se Malfoy. „Jsem tady zmáčklej jak sardinka."
„Vylez a nereptej." Usmála se na něj. Jemu její úsměv připadal jako slast pro oči. Byla tak krásná.
*
„Dračíčku, kde jsi byl v noci? Musela jsem spát u sebe a sama. U Blaise jsi taky nebyl." Prohodila Pansy.
„Pansy teď nemám náladu ti to vysvětlovat." Zkřivila se mu pusa při pomyšlení, že by jí řekl, co včera prováděl s dračicí Grangerovou.
„Co se tak přiblbě směješ?" Odfrkla si Pansy.
„Byl jsem u sebe v tajné ložnici, kde odpočívám a tak jsem tam trochu no.. vyspal."
„Aha."
*
Hermiona šla s Ronem a Harrym na hodinu kouzelných formulí. „Je dobře, že jsi dala Dracovi konec, Hermiono!" Zamumlal Ron, ještě s plnou pusou jídla ze snídaně.
„To víš jak, prosimtě." Nadzvedl obočí Harry.
„Prestaňte kluci a pojďte. Jo a ještě něco byste měli vědět. Brumbál bude zabit. Nakonci školního roku, co už je za půl měsíce. Neptejte se jak to vím, ani proč to je. Osud. Neříkejte to nikomu!"
„Co to sakra? Co si vymýšlíš, Brumbál bude mrtvý? Nesmysl." Pokroutili hlavami Harry s Ronem.
*
Po vyučování a obědě se Hermiona rozhodla jít k jezeru na školních pozemcích, tam chodila často s Dracem, aby si vymazali hlavu.
Její myšlenky asi četl její kluk, který se podél jezera procházel.
„Musím ti něco říct, Hermiono. Věděl jsem, že budeš tady."
„Do toho, Draco. Doufám, že to nejsou žádné rošťárny, které chceš dnes večer dělat." Pověsila mu ruce okolo krku, stoupla si na špičky a jemně ho políbila.
„Tady ne, může nás kdokoli vidět." Pronesl Draco a odtrhnul jí od sebe.
„Jsi hlupák." Zaklela ho nebelvírka a rychlostí blesku se otočila. „Dneska u mě v ložnici. Devět hodin." Nečekala na odpověď a kráčela do společenky.
„Čau Hermiono!"
„Ahoj Neville, tak co, jak jde život?"
„Dneska mi praskl kotlík na lektvarech, snad víš. Snape mě jednou zabije."
Teď uviděla hnědovlásku Ginny.
„Ahoj, Ginny. Jdeš ke mně?"
„Jasně."
„Budeš mi vybírat na dnešní večer oblečení, souhlasíš?"
„Kvůli Malfoyovi?"
„Neptej se a pojď, Ginny, rychle!"
*
„Dračíku, co se s tebou děje poslední dobu?" Zeptala se Pansy, jeho "partnerka" se kterou byl jen kvůli Voldemortovi.
„Dneska budu spát zase u sebe, Pansy. Někdy ti to vynahradím."
„Dobře, pro tebe cokoli vydržím. Miluju tě a moc. Co mudlovská šmejdka, otravuje tě?"
„Kdo? Jo jasně, ani si mě nevšímá."
„Ó Draco, proč chodíš s Pansy? Ó ty máš štěstí." Napodobila Pansy Hermionu.
„To neříká."
„Jak to víš?"
„Nevím!"
Beze slova od ní odešel.
*
„Jsem tu dřív, tak snad ti to."
Hermiony šaty ho úplně rozzářili. Byli černé s velkým výstřihem. „To čumím, to čumim fakt." Brblal si pro sebe.
„Zaslala mi je moje mamka, tak jsem je chtěla vyzkoušet."
„Jo jsou moc hezký."
„Draco, co jsi mi vlastně chtěl říct? No víš, dnes u toho jezera." Pomalu mu teď rozvazovala kravatu.
„Je to nepodstatné. Dal bych si jídlo, nepůjdeme na večeři?" Zazubil se blonďák.
„Neblázni, objednala jsem u skřítků jídlo, zachvilku dorazí."
Políbila ho jemně a romantickými gesty ho naváděla do postele. Lehla si na něj a sundala si horní část šatů. Zaslechli klepání. „Jdu tam. Minutku."
„Dobby přinesl slečně Hermioně jídlo. Dobby připravil dva saláty, dvě ohnivé whisky, dva dorty s polevou a čtyři sendviče."
„Děkuju ti Dobby, moc ti děkuji."
Zabouchla dveře a zasmála se. „Snad nám to bude stačit."
„Na co ohnivé whisky? Víš, já už nepiju."
„Chápu, ale jednou se to nezblázní, ne?"
„Nezblázní. Máš pravdu no."
Hermiona kouzlem prostřela fialovým ubrusem stůl a položila tam tác s jídlem. Zapálila dvě svíčky, které voněly krásně.
*
„Blaisi, kde má Draco svojí ložnici?" Zeptala se nafoukaným hlasem Pansy.
„Nemá jí."
„Mně říkal, že tam chodí odpočívat a někdy spát, tak o tom něco vědět musíš, ne?"
„Jo ty myslíš toto.. to je Herm.."
„Co-co-co-že? Zopakuj to Blaisi!"
„Chtěl jsem říct, že tam dříve měla Herm.., tedy Grangerová svojí ložnici a teď je Dracovo. Bohužel nevím kde je, rád bych ti to pověděl, vážně." Zalhal Zabini. Ve skutečnosti Blaise Pansy miluje. Je pro něj krásná a statečná. Plánuje jí to říct, přece jenom, když byl opilý a šel okolo Hermiony ložnice, slyšel výkřiky Dracovo jména. Domyslel si, co tam dělali. Nechce jim to zkazit, takže chození s Pansy by to vyřešilo.
*
„To jsem si pochutnala, mňam." Zamlaskala Hermiona. „Vybrala jsem dobře."
„Jsem unavený. Asi si půjdu lehnout.
„Ty nezůstaneš tady?"
„Promiň, Hermiono, ale nechci tě otravovat."
„Vždyť mě neotravuješ Draco, miluju tě!"
„Promiň. Ahoj."
Když blonďák odkráčel, Hermiona přemýšlela. Tak se nikdy nechoval. Byl divný.. proč odešel? Chtěla si s ním o všem popovídat. Udělat si hezký večer plný romantiky. Má pocit, že jí už nemiluje.
*
„Ahoj Pansy, jsem zpátky a jen tvůj." Pozdravil jí Draco.
„Lásko.."
Políbila ho a dále pokračovala divoká noc plná vášně.
                              ***
Co si o tom myslíte? Kapitola se vážně skvěle jmenuje :DD neumím to vymýšlet
Btw důvod proč jsem tadytu kapitolu vydala dříve je ten, že jsme dali 1k shlédnutí, takže moc děkuju, láskyyy❤️ a děkuju moc i za votes<3