Dramione Story

V zajetí Malfoyů

„Oh Luciusi, děkuji. Přivázej jí." Zasmál se Voldemort. „Jsi věrným služebníkem."
Najednou Malfoy ztuhl. Jeden ze smrtijedů táhl nepříčetně nějakého chlapce, který měl přes obličej pytel.
„Odkryj ho a tu dívku také."
Narcissa vyjekla a schovala se za svého muže. „To nemůže být pravda, že ne?" Položila spíše řečnickou otázku. „Jak můžete vy jeden plešatej zrádce!"
„To bylo na mě Cissy? Ještě jednou tohle uslyším, tak budeš zabita jako oni. A to přece nechceš, Luci, srovnej si tvojí ženu, která mě ponižuje."
Chvíle ticha.
„Tak jí sakra něco řekni!"
„Nedělej nic co uráží Pána zla, jinak tě zabiji já osobně."
„Co to, co to říkáš?
„Říkám jen fakta, které musíš uposlechnout, vznešený Pán zla je důležitější než ty. Ty myslíš, že jsem mu neřekl, před pěti lety, když byli Vánoce, že sis sem přinesla tu umudlanou mudlovskou šmejdku? Pro mojí kontrolu, abych neříkal nepotvrzené fakty, jsem sem poslal Smrtijeda, aby vás tich půl dne špehoval, no a vyšlo to. Teď jsem nejvěrnějším služebníkem vůbec."
Severus na něj koukal s nechutí, ale nedával to najevo.
„Děkuji za zastání, ale zdaleka nejsi nejvěrnější. Nejvěrnější je Sev, že?" Pousmál se Voldemort. „Tak teď jdeme na zdaleka nejzábavnější část tohoto dne. Bello zavři všechny dveře a okna."
„Rozkaz, pane."
První obětí byl Draco Malfoy, ano čtete správně. Druhou byla jeho polovička Hermiona Grangerová.
„Hermiono!" Zařval na ní blonďák.
„Draco!"
„Narcisso s Luciusem vy používejte Crucio na malého Malfoye, do té doby, než neomdlí. A Bella si užije mudlovskou šmejdku, také do té doby, dokud neomdlí a pak je hoďte do jedné cely, aby si užili poslední minuty spolu. Vím o vašem vztahu, mně se nedá nic utajit."
Bellatrix se ušklíbla a házela zaklínadlo po zaklínadlu.

„Draco!" Vykřikla Hermiona a snažila vstát. „Co se sakra stalo?"
Blonďák, který byl na tom o něco líp odpověděl. „Netuším, ale pokud něco nepodnikneme, zabije nás."
„Tak a teď máš aspoň čas na vysvětlování."
„Dobře." Prolomil. „Pansy neví, že s ní chodím jen kvůli Ty víš komu.. myslí si, že jí miluju, ale to je lež. Já miluju jenom tebe a tak to navždy v mém srdci zůstane, ale nevíme kdy přesně zemřeme, takže bych se vrhl na důležitější věci." Řekl a sáhnul jí pod tričko.
„Prrr, Parkinsonová ti nestačila? Umíráme a ty myslíš na tohle?"
„Spát s Pansy je jako spát s hrochem." Uchechtl se a ona také.
Trošku se k němu připlížila, chytla ho za tričko a políbila ho. Polibek Draco prohloubil a polibek by byl dlouhý, dokud je někdo nevyrušil.
„Synu." Zabrečela si Narcissa. „Hermiono. Chci vás odsud dostat, ale je to tu moc hlídané, myslím, že máte tak dva dny." Odešla. Nezdržela se dlouho.
„Působila na mě nervózně a jakoby se bála a to u ní není časté. Vždycky si stojí za svým."
„Draco, sám víš, že máme málo času a tvoje matka s tím nic udělat nemůže. Nakonec zabije Voldemort i jí."
„Pššt." Zavrčel. „Poslouchej, otec a matka se hádají."

„Nemáš žádný soucit! Tvoje dítě umírá a ty ho tam necháš jen tak trčet!" Zakřičela Narcissa.
„Nekřič tolik, může nás slyšet." Odsekl.
„Zajímáš se jen o něj! Vždyť je to ubohý parchant, který ovlivňuje všechny, jen se podívej na sebe, jak tě zřídil.
Vždycky sis stál za svým, tak jsem si tě i vzala, za tvojí originalitu. Teď jsi jako ostatní Smrtijedi, prostě ses mu podřídil." Zařvala ještě víc.
Najednou do jejich pokoje vtrhl jeden ze Smrtijedů a táhnul Narcissu k Pánovi zla. „Tak udělej něco!" Rozkázala.
„Nemůžu, promiň."
Smrtijed jí přivázal ruce a táhnul jí za Lordem Voldemortem.
„Cissy, Cissy, co si s tebou počneme?" Hladil si hůlku. „Odnes jí k dětem, hned!"

„Mami." Zakňučel blonďák a obejmul jí. „Co tady děláš?"
„Neříkej, že jste nás neslyšeli. Řekla jsem tvému otci, co si myslím. Pokud zemřete, tak zemřu i já."
„Jo slyšeli.." Zamumlala Hermiona. „Máte můj velký obdiv." Zašeptala.
„Brr, nevěděla jsem, že je tady taková zima." Zívla si Narcissa. „Půjdu dozadu, jsem ospalá, dobrou."
„Dobrou."
Když zmizela za rohem, tak hnědovláska zasténala. „Bojím se."
„Jsi tu se mnou, takže se bát nemusíš."
Zvedl jí a přitiskl jí ke zdi. Políbil jí krk a Hermiona se prohnula a ihned věděla, co ona i on potřebuje.
„Co když nás bude slyšet." Zasténala.
„Nebude, pokud nebudeš křičet." Pokračoval. Stáhnul ze sebe i z ní všechno oblečení a nastala zřejmě jejich poslední noc.
***
Tak co vymyslí za plán? Přežijí?
Jinak ten nadpis kapitoly mě rozesmál:D vzpomněla jsem si na Vzajetí démonů (Miluju ten horor😂❤️)
A jinak jak zvládáte samostudium? Já nezvládám.. tolik úkolu!