Dramione Story

Pohřeb

Bylo 20.8. zítra se koná pohřeb Rona Weasleyho.
Jako obvykle byla Hermiona s Harrym zavření v Ronově pokoji, aby si představili, že je tam s nimi.
Ginny od té tragédie nevyšla z pokoje, i její rodiče ji museli nosit jídlo a pití do pokoje. Vždy v noci, kdy všichni spali, odcupitala do koupelny, kde se vykoupala a udělala vlastní potřebu.
Harry byl z toho na prášky, protože kdyby místo Rona tam byl třeba Blaise, tak by se to nestalo.
Kdyby nezemřel a přijel sem s nimi, všechno by se změnilo.
Teď by se tulil s Ginny, pusinkoval by jí a užíval si každý její dotek (i když s ní měl pauzu)
Hermiona by se s Ronem usmířila a už by zase byli kamarádi. (I když byli, ale mezi nimi to skřípalo)
Hnědovláska litovala toho, že se s ním rozešla a místo toho milovala Malfoye.
Někdo zaklepal na dveře a Harry běžel otevřít.
„Ahoj děti, je oběd." Brečela Molly. Byla naštvaná na Hermionu, že milovala Malfoye a ne jejího syna, takže jí dávala menší porce než ostatním, ale jak se zdálo, jí to vyhovovalo, polovinu jídla stejně nedojedla.

Jako obyčejně se nebelvíři plížili do kuchyně se svěšenými hlavami.
Kdybyste si mysleli, že se brýlatý chlapec nesnažil navázat kontakt s Ginny, tak se mýlíte.
Půjdeme o měsíc dřív.

„Ginny, můžu dál?" Zaklepal na dveře.
Ginny zakřičela, že ho nechce poslouchat a že je to jeho vina.
I tak otevřel dveře a obejmul ji. Samozřejmě ona ho hned odtrhla a dala mu facku.
„A ta byla za co? Já za to nemůžu."
„Kdybys na tu misi nebral Rona, tak by se nic nestalo."
„Možná by se to stalo tobě. Byla jsi před Ronem, Ginny odpusť."
„Nikdy a teď vypadni!"
Brýlatý chlapec neposlechl a tak její obědní talíř skončil na jeho hlavě.
Upadl do bezvědomí a zrzka ho jen dotáhla na chodbu a zařvala, že je tady zranění.
To byste nečekali, že?

U stolu panovalo ticho, které zdobilo dům celé dny.
Arthur se z toho jaksi dostal, i když nedával city najevo, aby s tím nerozhodil jeho ženu.
Molly na tom byla špatně, dokonce se pokoušela o předávkování lékami.
Nepovedlo se jí to.
Fred s Georgem byli pořád smutní, hodně si pobrečeli.
Bill s Charliem se zastavili jen na chvíli, protože měli práci a byli také smutný.
Co se týká Percyho, ten neměl zájem.

„Papejte." Nadechla se Molly. „Musíte mít na zítř- zítřek síly." Rozbrečela se. Arthur jí obejmul a držel jí v náruči do té doby dokud se neuklidnila.
Měli dračí maso s bramborovou kaší.
Překvapivě se toho jídla nikdo ani nedotkl.
„Je to dobré mami, ale myslím, že nemáme na jídlo pomyšlení." Podotkl Fred.
„Já souhlasím." Řekl smutně George.
Jejich matka se opět rozbrečela, flákla talířem o stůl, sklo se roztříštilo a utekla do ložnice.
„Jdu za ní." Vykřikl Arthur.
Když u stolu už nikdo kromě Harryho a Hermiony nebyl, hnědovláska promluvila. „Ani jsme mu neřekli o-o té aférce."
„Zbláznila jsi se? Proč bychom mu to dříve měli říkat? Byla to chyba, byli jsme opilí-"
„Co byla chyba?" Objevila se za nimi Ginny, která vypadala hrozně.
„Jé ahoj Ginny." Zajásal nervózně Harry. „No, víš, vždyť tamto-"
„Byla chyba, že Harry poslal Rona do mise." Vydechla Hermiona.
„A to předtím?"
„C-co předtím?" Polkla.
„To, že jste mu něco neřekli."
„Neřekli jsme mu, jak moc ho máme rádi." Převzal slovo Harry.
Oba si oddechli.
Ginny Harryho obejmula, Harry jí chytl za boky a oba odcestovali do ložnice.
Ginny zavřela dveře, položila Harryho na postel a sedla si na něj.
„Byla jsem tam od začátku. Co se stalo mezi tebou a Hermionou? Vy jste se pohádali?"
„A- cože? Ano, pohádali."
„A proč jste tomu říkali aférka?"
„Vlatním způsobem to aféra je, neřekli jsme to Ronovi."
Zrzka přikývnula a slezla z Harryho. Dala mu pusu na rozloučenou. Lehla si do postele a usnula.

„Co jste dělali?"
„Hermiono, zachránil jsem nám krk, ano?"
„U Merlina! Ty jsi se s ní vyspal!"
„Co to říkáš?"
„Ty jsi se s ní doopravdy vyspal! Zítra je p-pohřeb a vy tady-"
„Hermiono! Samozřejmě, že jsem se s ní nevyspal! Slyšela něco o aféře, tak jsem jí to vysvětlil."
„Počkej.. tys jí to řekl?"
„Ne! Trochu jsem zalhal, řekl jsem, že jsme se pohádali a neřekli to Ronovi."
Hnědovláska ho obejmula a ukápla jí slza.

Druhý den se vstávají brzy. Vlastně většině se ani nepodařilo usnout.
Převlékli se do černého a nastoupili k přenášedlu, které je přepravilo na pohřeb.

Viděli Ronovu rakev, náhrobní kámen, kde bylo napsáno: Navždy v srdci
Vzpomínáme
Samozřejmě obřad byl smutný a všichni brečeli, i když si řekli, že nebudou. Percy se nedostavil. Poslal jen krátký dopis.
Mami a tati, nemám čas na pohřeb. Ron určitě nezemřel jen tak. Je nešikovný, vždycky jsem to říkal. Ale aspoň ušetříte.
Percy.
Poslal ho před dvoumi dny, ale přečetl si ho jenom Arthur, protože Molly a ostatní by to zhroutilo.

Přenesli se domů a další smutný večer začal.
***
Promiňte, že jsem nedala více záběrů z potřebu, ale myslím, že to nebyla potřeba.. domyslete si, jak to třeba probíhalo:3
A MOC děkuju za 5k přečtení, je to neskutečné❤️ nebo spíš vy jste neskuteční❤️