Deník Z

Část 14. Vždy je cesta zpět

Zhruba po týdnu a půl jsem s rukou už mohl lépe pohybovat a to byl okamžik, na který jsme všichni tři čekali.

,,Berte jen to nejdůležitější, kdybychom jsme se nemohli jen tak vrátit," řekl jsem Peterovi a Holly zatímco jsem sám ládoval batoh konzervami a balenou vodou.

Ani nevím jestli Peter vnímal, protože koukal do mapy a pravděpodobně hledal nějakou dobrou cestu.

,,Mám to!" hrdě prohlásil ,,jich třeba bude víc, ale díky momentu překvapení máme výhodu."

Já i Holly jsme se šli podívat na to, co objevil a ukázalo se, že měl pravdu. Objevil cestu, kterou bychom se k našim ''nepřátelům" mohli dostat, aniž by si nás do posledního okamžiku všimli

,,Nezapomeň, že to budeme muset prozkoumat, nemůžeme jen spoléhat na mapy," řekla Holly a hned na to se otočila a vrátila se k balení věcí.

Všichni jsme se shodli na tom, že nejlepší bude zaútočit v noci aby nás nebylo vidět. Čím více se ale noc blížila, tím více se mě zmocňoval pocit, že by to celé nemuselo dopadnout dobře. Něco by se mohlo posrat a někdo z nás by to mohl odskákat, ale Peterovi ani Holly jsem nic neřekl.

Věci jsme měli zbalené a vybrali jsme i místo, které nám poslouží jako náš bod setkání, kdyby nás něco rozdělilo.

Na nás všech byla vidět nervozita, ale i odhodlání, které ale nebylo tak silné, jak jsme potřebovali.

,,Hej lidi, počkejte!"

zastavil jsem naší možná i sebevražednou výpravu za pomstou. Holly i Peter se zastavili a čekali na to s čím přijdu.

,,Já, no já si nemyslím, že je to dobrej nápad, víte mužem bejt rádi, že to v tom obchoďáku odnesla jen moje ruka. Tohle by mohlo dopadnout hůř." vysoukal jsem ze sebe nejistě.

Na obou bylo vidět jak jim spadl kámen ze srdce. Ani jeden z nás neměl odvahu se těm lidem postavit.

,,Tyvole, ještě že to někdo odpískal, fakt se mi do toho nechtělo," odpověděl Peter

,,Ale stejně bychom jim to spočítali," dodala k tomu že sramdy Holly

Všichni jsme věděli, že na něco takového ještě nejsme připraveni. Zabít něco co nejeví známky lidskosti a snaží se tě nemilosrdně rozsápat je jedna věc, ale zabít lidskou bytost to je na nás zatím moc, jsme přeci jen stále teenageři i když šel svět do kopru.