Skrývám v duši démona,
na nebe se pokaždé dívám.
Sama sebe v zrcadle hledám
a doufám, že se mi ve snech zjeví.
Ale co zmůže monstrum, jako jsem já?
Nic než pouhé čekání.
Jsem já doopravdy zlá?
Nebo je to jen mé vrozené chování?
Myšlenky už bolí,
hlava se mi každý den motá.
Kráska před mými oči copatá,
jdi pryč.
Prosím, ty.
To ty jsi anděl, já příšera,
či zabiješ mne, zabiji já tebe.
Nesmíme být spolu.
Tak už se na mě nedívej těmi svými nádhernými oči,
prosím tě.
Raději ode mne uteč a usni,
Miluji tě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
ČTEŠ
Pampeliščina semena
PoetryMá hlava, mé myšlenky, mé hloupé a naivní představy. Ale co když některé pochopíte i vy?
