Hledám ve svých myšlenkách odpověď,
stále však žádnou nenacházím.
Tančím jako stále živá oběť
a na prázdné zemi se jako dítko procházím.
Pohleď mi samotné nebe do tváře,
jak krásné hvězdy pokaždé vytvoříš.
Nechť jakákoliv rozsvítí se záře,
Měsíci, proč se jen vládnoucímu Slunci klaníš?
Jsem jen ubohý člověk, který přežívá každičkým dnem i nocí.
Nepotřebuji znát středověk, já jako princezna vždy o lásku tě prosím.
Radosti, raději pro svou faleš ztichni- Cítím se jako zbohatlý chudák pod mostem.
Odpusťte mi všichni, co trpěli jste kvůli mým hloupostem.
Do lepšího světa chci hned...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
ČTEŠ
Pampeliščina semena
PoesiaMá hlava, mé myšlenky, mé hloupé a naivní představy. Ale co když některé pochopíte i vy?
