Nechť ať se každá osoba na světě, podívá do zrcadla.
Kéž pohlédne špínu, na kdysi krásné planetě
a připraví si na otroky pádla.Jak každý připadá nejen mně už zlý,
vždyť i já jsem ne?
Snad dítě každé, o něčem sní.
Avšak vždy v zapomění bez vzpomínek, utone.Bojím se názorů, bojím se stvůr jako jsem já.
Všichni vypravíme si totiž lži,
toť říká mysl má.
Pro někoho tam nahoře, strhněte tu ze všech hadí kůži!Líbí se mi jak ráda mlčím mezi ostatními,
nýbrž vždy si názor nechám v hlavě plynout.
Pro někoho lepší živit se pomluvami,
než v pravdě nékruté, plout.Jak hloupá si nyní už připadám.
Protože pokaždé se snažíme být lepšími, i když prakticky vyvoláváme jen konflikty a zlo.
ČTEŠ
Pampeliščina semena
PoetryMá hlava, mé myšlenky, mé hloupé a naivní představy. Ale co když některé pochopíte i vy?