jealous✔️ | ft.pjm. myg]

|4|

Uběhlo téměř dalších pár dní a já se začal cítit jako páté kolo u vozu. Sám jsem netušil proč, ale když jsem viděl, jak začíná Hobi trávit víc času s Yoongim než semnou, věděl jsem, že se budu muset naučit být zase samostatnější. Moje nálada klesala na bod ničeho a já se cítil unavený. Když byla hodina literatury, nezbylo mi nic jiného než poslouchat ty nudný řeči o tom, co kdy, kde a jak bylo. Prostě jsem si začal pomalými pohyby čmárat na volné místo do sešitu a hlavou se mi honily všelijaké myšlenky. Nechtěl jsem si připustit to, že by mě Hobi jen tak vyměnil.

🎼

Po škole jsem se snažil co nejrychleji proplout davem a dostat se ven. Když se mi to podařilo, nechtěl jsem uvěřit tomu, že ho zase vidím. Černovlásek postával vedle Hobiho a oba se něčemu smáli. „Ahoj hyung, dnes nejdu domů, takže na mě čekat nemusíš," řekl jsem, anižbych se podíval jednomu z nich do očí a začal jsem si kopat do kamínků, co byly na zemi. Nevěděl jsem proč, ale cítil jsem se hrozně. „Ahoj Jimine, to je škoda. Yoongi jde právě ke mě domů, tak jsem si myslel, z půjdeš s námi, abyste se lépe poznali," pousmál se. Nechtěl jsem nic dávat najevo, ale štvalo mě, že už to nejsem jenom já a Hobi, ale i Yoongi. Vždycky jsem byl zvyklý, že jsme nerozlučná dvojka. „No nic, musíme jít, měj se Chimme," mávl na mě Hobi a pomalu začínali odcházet, přičemž se mi černovlasý podíval do očí. Chtěl jsem, ale nemohl jsem odtrhnout pohled z těch jeho. Hořela ve mně žárlivost.

Kvůli tomu, že bysme měli stejnou cestu jsem ještě chvíli stál u školy, ale potom jsem prostě šel tam, kde mi bylo dobře. Kousek od školy byl nádherný Park, kam si lidé chodili pročistit hlavu ať už ráno, odpoledne nebo večer. Posadil jsem se na lavičku a batoh jsem položil vedle sebe.
Jak jsem tam tak nějakou dobu seděl a o všem přemýšlel, zahlédl jsem dva muže, kteří stáli takových 20 metrů ode mě. Sice už se začínalo stmívat, ale moc dobře jsem poznal, kdo to je.
Chvíli jsem tak Namjoona pozoroval, jak se baví s o trochu vyšším, hnědovlasým mužem vedle sebe. Došlo mi, kdo je ten druhý, ale nic mě nedonutilo přestat je pozorovat. Blonďatý chlapec se přitulil k hnědovlasému, chytil ho kolem pasu a hnědovlásek mu to oplatil polibkem. Tenhle moment mi na vše změnil pohled.

.
.
.

Onen park^^

Celkem by mě zajímalo, zda to někoho aspoň trochu zaujalo. Dřív jsem nad tím hodně přemýšlela a rozebírala jsem každé slovo, aby to sedělo s pokračováním a právě to byl důvod, proč jsem pak vždycky přestala, takže teď doufám, že to bude lepší.
Jinak jak jste se dnes měli? 🌸
~ ;3