|24|

104 9 0
                                    

„Jimine, někdo tě tu scháněl,” ozvalo se z kuchyně jen co jsem vešel do domu.

„Kdo?”

Takový tmavo-hnědovlasý, vyšší kluk. Znáš ho? Ptal se, jak ti je. Nezmiňoval ses, že by něco bylo.”

„Aaale hyung, to nic, jen jsme měli tělocvik a trochu jsem jsem se tam praštil, to nic není,” zalhal jsem.
„A byl to Changkyun, bavíme se krátce.”

Jo tak,” podíval se na mě podezíravě a já se podrbal na zátylku.

Tak se mu pak třeba ozvi, že jsem ti to jako správný spolubydlící vyřídil,” dodal ještě se smíchem.

„Víš co Joone? Kdyby si mě hledal, půjdu se večer projít. Stejně se za ním musím stavit,” oznámil jsem bez váhání a opřel jsem se o kuchyňskou linku.

Čas rychle utíkal a já si ještě dodělával něco na notebooku, potom jsem se teple obléknul a vyrazil jsem. Snažil jsem se přemýšlet, kde přesně to bylo, dokud se mi nepovedlo narazit na správné místo. Ulice byli osvícené a padající sníh se lesknul a pomalu dopadal na první vrstvu. Mikinu jsem svíral v ruce a vyšel jsem první tříd schůdky, načež jsem zaťukal. Chvíli se nic nedělo, ale potom jsem uslyšel kroky. Dveře se náhle otevřeli a v nich jsem uviděl Changkyuna. „Ahoj Jimine,” ozval se jeho jemný hlas a příjemně se usmál. „Tebe bych tu nečekal,” dodal. „Nesu ti tu mikinu,” řekl jsem a pára mi šla od úst, přičemž se po chvíli vytratila ve vzduchu. „Díky, pojď dál,” řekl a  dveře otevřel více než předtím, abych mohl dovnitř, ale já se začal vymlouvat, že se nechci moc zdržovat. Nakonec mě přemluvil a já vešel dovnitř. Posadil jsem se na gauč a obdivoval jsem jeho vánoční výzdobu. „Je to tu vážně hezké.”
„Myslíš?” „Určitě”, zaculil jsem se a do  dlaní jsem uchopil hrnek čaje, který mi podal. Od té doby, co jsme se nějakým způsobem bavili jsem v něm začal nacházet důvěru, a tak jsem se mu postupem času rozhodl s maličkostmi svěřovat. Zůstal jsem u něj opravdu dlouho. „A co vůbec, ty a vztahy?” Zeptal se a pozvedl obočí. „Složitá věc Changu,” řekl jsem a můj úsměv se vytratil. „Děje se něco?” Nahodil starostlivý obličej. „To nic, jen je to prostě komplikovaný.” Jen co jsem dopil čaj, na chvíli se vytratil v kuchyni, ale potom se hned vrátil s flaškou vína a i přes to, že jsem říkal, že nechci mi nalil. Nakonec jsem to tedy přijmul a obsah skleničky jsem vypil.

jealous✔️ | ft.pjm. myg] Kde žijí příběhy. Začni objevovat