Boj

24. kapitola

Možná jsem byl vyřízenej jako žádost na byt, ale nechtěl jsem být sám. To ona si zasloužila ležet vedle mě. Po tom mém výstupu, kdy jsem jí vyhodil jako nějakou štětku, jsem chtěl začít znovu. Nerozuměl jsem sám sobě. Ani se mi nelíbila. Nikdy jsem neměl holku s větším zadkem a najednou mi to nevadilo ba možná se mi to i líbilo. S jistotou bych však řekl, že se mi začala líbit v ten den, kdy jsme šli na tu svatbu.

Líbilo se mi na ní úplně všechno. Vlnité vlasy jí padaly do bujného výstřihu a já se ztratil. Nejen kvůli jejím čtyřkám, ale z ní celé jsem zapomněl i dýchat.

,,Mohl bych od tebe něco chtít?"

,,Co?" pousmála se.

,,Tohle..." svalil jsem se na její hrudník a položil si spokojeně hlavu.

To jsem totiž přesně potřeboval. Její zvonivý smích zněl celou ložnicí, ale já už zavíral oči s tvářemi na jejích měkkých přednostech.

Lechtání vlasů na mém obličeji mě donutilo otevřít oči. Ještě rozhodně nebyl čas vstávat, ale jak pro koho. Váhal jsem, zda se k Amy víc přitisknout nebo odtáhnout. Spokojeně však dál oddychovala. Nechal jsem jí ležet a zabloudil do sprchy. Nechtěl jsem ji vzbudit, ale když jsem se vrátil, ona už v posteli nebyla. Trpce jsem toho litoval.

Amy jsem nalezl v kuchyni, kde připravovala všem snídani. Nicky se chlubil pěknými známkami a ona ho chválila. Jerry s Kylie do sebe opět rýpali.

,,Ještě jednou sáhneš na můj toast, tak tě dobiju jak kredit." mračila se Kylie.

,,Ty jsi fakt tak blbá, že by tě porazilo i stojící auto."

,,Co to do vás zase vjelo?" vložil jsem se mezi ně.

,,Vybíjí si na mě zlost, protože jí nepozval na ples ten její Ken."

,,Zavři hubu než ti z ní vypadne ten toast, blbečku." věnovala mu pěstí do ramene až se polil čajem.

,,Vy mi připomínáte mě a mojí sestru." přisedla si k nám Amy.

,,Ty máš sestru?" zazubil jsem se.

,,Jo, ale nemáme spolu moc dobrý vztah." povzdechla si a namazala si toast džemem.

,,Já ti to, Amy, přeložím. Je pěkná?" zahryznul se Jerry do spodního rtu, ale Amy se zatvářila jako by ho chtěla zapíchnout tou vidličkou.

,,Samozřejmě, že je hezčí. Je štíhlá a nejsme si vlastně vůbec podobné."

Její sestra mě vlastně vůbec nezajímala. Pokud někdo neměl rád Amy, tak ani já nemám v lásce jeho.

V práci se mazaly videozáznamy, které by mohly ohrozit mojí svobodu. Měl to na starosti Dean.

,,Pořád nemůžu pochopit, kam se ta složka poděla. Už tě málem měli." vrtěl nevěřícně hlavou.

,,Důležitější je, že nás nedostali."

,,Neměla v tom prsty Amy?" nadzvedl zvědavě jedno obočí a neodpustil si ten úchylný výraz.

,,Možná." vyštěkl jsem s mírným úsměvem.

Nemohl jsem se dočkat domů. Celý den se mi pokoušela dovolat Blair, ale já jsem fakt neměl náladu a ani jsem jí nehodlal vysvětlovat, co se teď okolo mě dělo.

Mojí dobrou náladu však zkazilo pouhé nahlédnutí do kuchyně.

Prvního jsem si všiml Nickyho u stolu. Jenže pak jsem poznal mužskou postavu stojící u pultu, na kterém seděla Amy. Byla nějaká bledá, ale zdálo se, že se dobře bavila.

,,Marcu!" upozornila týpka na můj příchod, takže se obrátil čelem.

Byl to ten doktor, co jí zašíval ránu v nemocnici.

,,Stalo se něco?" zůstal jsem na ní zírat.

,,Ne. Dave přišel na kafe."

Myslel jsem, že mi ta peněženka, kterou jsem držel v prstech, proteče mezi prsty, jak jsem jí drtil vzteky.

,,Tak já už půjdu. Opatruj se."

,,Vyprovodím tě."

,,Nemusíš. Trefím. Měj se." kývl na mě hlavou a obešel mě.

Co si o sobě ten blbec myslel? Přišel na kafe? A co Nicky? Křenil jim tady určitě.

,,Natrhla jsem si sval." položila si ruku na stehno.

,,Tak proto tu byl?"

,,Zlobíš se?"

,,Kdybys řekla, vzal bych tě do nemocnice."

,,Nechtěla jsem tě obtěžovat."

,,Marcu!" postavil se Nicky.

,,Ano?" otočil jsem se na něho a poklekl.

,,Udělám ti večeři. Sedni si. Nicky, už máš úkoly?"

,,Táta vždycky říkal, že lhát svým blízkým se nemá." založil si naštvaně ruce na hrudi.

Nechápal jsem, co tím myslel a tak jsem se podíval na Amy. Uhnula pohledem zpět k těstovinám.

,,Ano. To je pravda. Kde je problém?" vrátil jsem zrak k Nickymu.

,,Nicky!" okřikla ho Amy.

,,Co se tustalo?"

,,Byl tu strejda Ryan."

,,Nicky. Já to Marcovi pak povím, ano. Jdi na ty úkoly."

,,Ne. Nicky mi poví, co má na srdci. Co tu chtěl strejda Ryan?"

Možná přišel vyhrožovat nebo přivedl Nickyho ze školy, aby nám nahnal strach.

,,S Amy se moc hádali, tak jsem přišel z pokojíčku do kuchyně. Škrtil jí a moc na ní křičel. Hodně jí nadával. I ona křičela na něho. Pak vzal nůž a všude byla krev. Řekl, že jestli ho ještě jednou ojebe, tak jí ustřelí hlavu."