25. kapitola

2.4K 93 0
                                    

Přivezla jsem Nickyho ze školy a dala se do pečení slaného koláče. S rukama od těsta jsem šla otevřít dveře, na které někdo bušil jako na lesy.


Málem mi spadla čelist, když přešel práh Ryan.


,,Copak? Nečekala jsi mě?"

,,Tady? Ne."

,,Myslíš si, že je to tu jediné bezpečné místo, kam nemám přístup." rozhlížel se.

,,Co chceš?"

,,Promluvit si."

,,Pojď do kuchyně." vrátila jsem se k dřezu, abych si omyla nalepené těsto z prstů.


Tušila jsem, že přišel kvůli Mel a tomu včerejšku.


,,Už něco víš o Mel?" podezíravě jsem si ho prohlédla.


Věděla jsem, že mi lhal a chtěla jsem, aby mi to zopakoval.


,,Nepřišel jsem mluvit o tvojí nezvěstné sestře. Kam zmizela ta složka? Dean mi tvrdil, že tam před tvým příchodem byla. Celou dobu jsem to měl promyšlený. Mohla bys mi to vysvětlit?" uhodil na hlavičku.

,,Byla tam. Máš pravdu. Stejně tak byla moje sestra s tebou na obědě a nikdo mi nic neřekl. Dál mi lžeš ty i Mel. Nejsem idiot."

,,Tak o tohle jde."

,,Ano o tohle. Lžeš mi celou dobu."

,,Kde je ta podělaná složka?" popošel blíž a zvýšil poměrně o dost hlas.

,,Jdi se vycpat, Ryane."

,,Vážně? Chceš mě podrazit?"

,,Ty sis začal."

,,Myslel jsem, že se začneš víc snažit, když zamlčíme tvojí sestru. Bohužel. Nejsi ani pěkná a ani inteligentní. Zklamala jsi mě. Soudil jsem, že aspoň chytrá budeš."

,,Vypadni!" zařvala jsem z plných plic.

,,Vážně? Otočíš se ke mně a svojí rodině zády, Amy?"

,,Jsi kretén."

,,Věř mi, že Marca pošlu bručet i bez tý zkurvený složky. Najdu si něco jiného. Dean něco najde." tetelil se blahem až se pomalu rozplynul.

,,Táhni do hajzlu i s mojí sestrou." zaječela jsem znovu, ale to už mě vzal pod krkem, přitiskl k lednici a začal škrtit.

,,Se mnou si nezahrávej, holčičko. Nemůžeš mě takhle ojebat. Jestli ještě jednou uděláš to, co včera s tou složkou a pomůžeš Marcovi, tak ti ustřelím hlavu." zabodl mi nůž do stehna až jsem prudce vydechla a hlasitě z zasýpala bolestný výkřik.

,,Co jsi to udělal?" zírala jsem na nůž zabodnutý ve stehně, ze kterého pod proudem vytékala krev.

,,Tohle je varování, aby sis ses mnou nezahrávala." vzal ještě mojí hlavu a prudce s ní uhodil o dvířka lednice.


Rozbrečela jsem se a skácela do kaluže krve pode mnou. Sledovala jsem jen Ryanova záda, když se za rohem objevil malý Nicky. Zděšeně si mě prohlížel a bylo mu do pláče.


,,Zlatíčko, podej mi telefon. Musím zavolat doktora."


BojKde žijí příběhy. Začni objevovat