🔥Den číslo dva

661 41 15
                                    

Co se pak dělo? Taky bych rád věděl.

Probudili mě paprsky slunce které pronikaly přes okno. Pootevřel jsem oči a zjistil jsem že jsem ve své postely... V mojí chatě. Posadil jsem se a chvíli jsem nechápavě koukal. Jak jsem se sem dostal? Opakovalo se mi v hlavě. Měl jsem na sobě oblečení ve kterém jsem byl u Finna ale něco mi nesedělo... Deka do které jsem byl zabalený. Byla to deka kterou měl Finn hozenou přes sedačku u něj v chatě.

Vylezl jsem z postele a šel jsem do kuchyně. Sednul jsem si ke stolu a podíval jsem se na hodiny které vyseli nad lednicí. „Devět padesát tři... Dobrý čas.” řekl jsem a opřel jsem se o židli. „Tak co dneska budu dělat... Hmm... Že bych šel otravovat mého souseda jako to on udělal mě?... Neee. Nejsem jako on.” zvednul jsem se ze židle a šel jsem si udělat čaj. 

Když jsem měl čaj hotový tak jsem ho dal na stůl a chtěl jsem se posadit. Ale... „Dobré ráno Jacku.” ozvalo se za mnou a já nadskočil leknutím. Otočím se a stál tam kdo jiný než... „Finne... Máš štěstí že ten čaj nemám v ruce jinak bys ho už dávno měl v obličeji.” řekl jsem trochu naštvaně. „Nechtěl jsem tě vyděsit.” „Pozdě... Už se sta-... Teda.. Ne. Nevyděsil jsi mě.” začal jsem zmateně mluvit. Tohle se mi často nestává takže v té chvíli jsem byl celkem překvapený.

On se jenom uchechtnul. „Hele, ty to budeš vědět. Jak jsem se dostal včera domů?” „Ty to nevíš?” „Kdybych to věděl tak se asi neptám ne?” řekl jsem a protočil jsem očima. „Chceš... Long story short nebo Short story long a nebo třeba medi-” „Prostě mi řekni jak jsem se sem dostal.” přerušil jsem ho. „Koukali jsme na film, ty jsi usnul mě na rameni, film skončil, snažil jsem se tě probudit, nešlo to, vzal jsem tě jako pytel brambor a odnesl jsem tě sem do tvé postele.” skončil Finn svoje story. „Jako pytel brambor?” „Dobře tak jinak... Vzal jsem Šípkovou Růženku do své náruče a odnesl jsem jí do jejích lóží v její komnatě. Lepší?” „Ty jsi vážně blbe Wolfharde.” řekl jsem a posadil jsem se.

Když si Finn taky sednul tak jsem se na něj vražedně podíval. „Kdo tě pozval dovnitř?” zeptal jsem se. „Dobře tak já teda jdu.” řekl a začal se zvedat. „Ne!” vykřiknul jsem najednou. Proč si to sakra udělal? Je divný... Nechceš ho tady. Nechceš kámoše přece. Říkal jsem si v duchu. „Když teda ne. Tak ne.” řekl Finn a posadil se zpátky. Jen jsem si nervózně upil svého čaje a díval se někam do blba.

„Co dneska podnikneme?” zeptal se zničeho nic Finn. „Já nevím... Neznám to takže podle mého bych tu jen tak seděl a díval se na staré filmy.” řekl jsem a dopil jsem svůj čaj. „Mohli bychom jít třeba k jezeru.” navrhnul Finn. „Nemám plavky.” odvětil jsem. Nechci aby se koukal na moje špeky. Prý je nemám ale mě se zdá že jo. „Mám dvoje. Mužů ti jedny půjčit.” „To nebudu muset ani do vody... Bude stačit že budu plavat v těch plavkách.” řekl jsem a zvednul jsem se od stolu a dal jsem prázdný hrnek od čaje do dřezu. „Ale nebudeš. A navíc bude sranda. Přísahám.” řekl a taky se zvednul od stolu. „Tak okey. Tak v kolik?” „Za dvě hodiny na cestě. A asi si ani nemusíš nic brát. Tak zatím.” řekl Finn a zmizel za rohem. Pak jsem slyšel jen prásknutí dveří. Takže dneska další 'rande'. Proč se se mnou pořad baví? Toho až takhle zajímám i když jsem na něj tak hnusně drzí? Říkal jsem si v hlavě.

O dvě hodiny později

Seděl jsem v obýváku a zrovna jsem si plácal jsem svoje poslední data když v tom mi zazvonilo upozornění. „Aleee notaaak. Já nikam nechci.” s těmito slovy jsem se neochotně zvednul z pohovky a šel jsem ke dveřím. Jelikož půjdeme k vodě vzal jsem si na noty jen žabky. Telefon jsem radši položil na botník a rozhodl jsem se ho tam nechat. Ještě bych ho utopil. Pomyslel jsem si. Otevřel jsem dveře a když jsem vylezl ven tak jsem zamknul a rozešel jsem se k cestě. Už z dálky jsem tam viděl čekajícího Finn. „Ča-” nestačil jsem ani pozdravit protože po mě hodil plavky a ručník. „Tady a jdeme.” zavelel a šel směrem k lesu. Skvěle. Prohlédl jsem si ty plavky a byli tak minimálně o dvě čísla větší než moje normální. Teda na délku. Jinak jsem myslel že se do nich ani nenacpu. „Jdeš nebo už si zapustil kořeny?” křiknul Finn. Probral jsem se a šel jsem za ním.

Šli jsme lesem celkem dlouho. Jelikož jsem měl jenom žabky tak všechno jehličí a malý klacíky se mi zapíchávali do nohou. „Mě chceš zabít nebo co?” zamručel jsem když jsem skoro zakopnul o kořen stromu. „Ne jenom přizabít.” řekl Finn a zasmál se.

Konečně jsme došli k slibovanému jezeru. Okolo něj bylo pár keřů a místo úžasné pláže tam bylo kamení. „Co si čekal? Floridu?” zasmál se Finn když si všimnul mého obličeje. Jenom jsem se ušklíbl a šel jsem blíž. Finn zatím na kameny u řeky dal deku a hodil si tam ručník. Udělal jsem to samé a čekal jsem co bude teď. Finn si vzal jeho plavky do ruky a nějak šel. „Kam jdeš?” křiknul jsem. „Převléct se?” odpověděl a šel dál. To se mám převléct jako někde tady za stromem? Asi nemám na výběr. Řekl jsem si v hlavě. Tak jsem šel za strom a tam jsem na sebe obleknul vypůjčené plavky. V pase mi byli trochu těsné ale na délku jsem je měl až ke kolenům. Vyšel jsem zpoza stromu ještě v tričku a svoje oblečení jsem hodil na deku. Po chvíli se doloudal i Finn. Přišel bez trička jen v plavkách. Byl jenom kost a kůže. Dobře. Na břiše se mu rýsoval menší six pack(břišáky).

Bezeslova se rozešel k molu které vedlo k jezeru a z něj skočil do něj. Šel jsem na molo... Úplně na kraj a díval jsem se na vodu. Když se Finn vynořil připlaval se mě. „Se budeš koupat v tom tričku?” zeptal se s úsměvem. „Jop. Plánuji to.” odseknul jsem. „Tak pojď ne.” řekl Finn a připlaval a chytil se mola mě přímo před nohami. „Víš jaaa... Rozmyslel jsem si to... Asi půjdu.” řekl jsem a chtěl jsem se otočil. „Tak to teda ne.” řekl Finn a než jsem stačil zareagovat stáhnul mě do voda. „Ty magore!” vykřiknul jsem hystericky. „Je to jenom voda.” řekl Finn a pustil mě. „Ale studená voda.” hodil jsem si mokré vlasy dozadu abych viděl a plaval jsem k molu. Už jsem se ho držel že vylezu ale Finn mě opět stáhnul k němu a ponořil mě.

Takhle mě tam přemlouval a 'topil' asi deset minut. Pak jsem byl úplně vyčerpaný a tak jsem toho nechal. Spokojeně jsem jen tak ležel na vodě a nechal jsem se unášet proudem. Akorát moje tričko které bylo nasáté vodou mě táhlo dolů. Připlaval jsem k molu a sundal jsem si ho. „No konečně tě to napadlo.” zajásal za mnou Finn. „Nojo, jsem génius.” řekl jsem a ponořil jsem se.

Ještě nějakou dobu jsme plavali, potápěli se, topili se a tak dále. Ale asi po hodině ve vodě mi začala být zima. Tak jsem vylezl ven a šel jsem si pro ručník do kterého jsem se zabalil. Netrvalo dlouho a Finn taky celý zmrzlý přišel a zabalil se do jeho ručníku. Finn si sednul na deku a já jsem se posadil kousek od něj.

„Tak už mi řekneš kdo je ta holka na té fotce?” zeptal se Finn když si sušil mokré vlasy. „Cože? K-koho myslíš?” zeptal jsem se udiveně. „Tu holka na té fotce v tvé peněžence.” Myslel jsem že to nechá být ale zřejmě ne. „Notak. Mě to říct můžeš. Komu bych to asi mohl říct? Nikoho od tebe z města neznám. A bydlím několik mil od tebe.” snažil se mě Finn přemluvit. Záporně jsem zarkroutil hlavou. „Hele. Mám tady jedno pravidlo...” řekl Finn a já jsem na něj nechápavě koukal. „Vše co se stane na chatě ,zůstane na chatě.” stále jsem koukal jak tele na nové vrata. „Jde o to že, cokoliv se tady stane nebo řekne, tak zůstane tady, že to nikdomu neřeknu. Ty... A ani já.” dodal Finn. „Jo. To je hezké ale znám tě dva dny. Takže ti nemám důvod věřit.” odseknul jsem.

Nastalo ticho. Trpné ticho... Hodně... Trapné. „No nic. Tak půjdeme?” zeptal se najednou Finn s úsměvem. Jen jsem kývnul hlavou, posbíral jsem své věci a společně s Finnem jsem se vydal zpátky do chaty. Šel jsem v těch plavkách a v polomokrém tričku. Finn šel jen v plavkách. Co bych dal za to abych mohl takhle v klidu jít jako on a nestydět se na svoje tělo.

Mohlo být tak půl páté když jsme dorazili k chatám. „Nechceš ještě ke-” „Půjdu teď k sobě. Plavky ti vrátím zítra. Tak ahoj.” rychle jsem mu skočil do řeči a zaběhl jsem na zahradu a následně do mé chaty. Věděl jsem že bych zase určitě místo ne řekl ano. Zabouhl jsem dveře a zády se o ně opřel. Povzdechnul jsem si a následně jsem šel do pokoje. Převléknul jsem se do suchého oblečení a šel jsem si udělat večeři. Po večeři jsem okamžitě zalehnul do postele a jako medvídě jsem usnul.

Když jsem se propadnul do říše snů tak se mi zjevil sen... Sen o Finnovi a mě. Aggrr to už to mám i ve snech? To mi nestačí to že ho budu dalších několik dnů na očích?

Takže... jsem moc ráda že se vám zatím knížka líbí. Dělá mi to opravdovou radost.💕🌹
💸Jinak omlouvám za chyby!💸

🌹Můj soused Wolfhard🏡 [Fack CZ] Kde žijí příběhy. Začni objevovat