👨‍❤️‍👨Den číslo dvacet

740 55 52
                                    

„Bezva co budu dělat?” řekl jsem. Pak jsem se podíval z okna a viděl jsem něco co mě trochu překvapilo.

U Finna svítilo světlo a on pobíhal po zahradě. Díval jsem se z okna na toho blázna a čekal jsem co provede. Lítal tam jak magor... Jako kdyby něco hledal. Jelikož jsem nemohl spát a neměl jsem nic napráci tak jsem šel ven za ním. Ještě jsem na sebe hodil mikinu, deku co jsem měl na pohovce(byla od Finna)a šel jsem.  Mezitím se Finn uvelebil na houpačku co byla na zahradě u jeho chaty. Upozorňuji že byla půlnoc, bylo po dešti a mohlo být tak 9°C a on tam byl jen v kraťasech a tričku. Já jsem se klepal v teplácích, mikině a dece. I když byla půlnoc tak bylo překvapivě vidět díky svitu měsíce.

„Ahoj? Co tady děláš?” oslovil jsem ho. On zvednul hlavu a usmál se. „Čau... Chladím.” řekl a trochu se uchechtl. „Teď? Uprostřed noci tady něco chladíš?” udiveně jsem se zeptal. „Přesněji chladím spálené ruce.” odpověděl mi Finn a ukázal mi jeho ruce. I v tom šeru bylo vidět že je má trochu popálené. „Pořadím ti Einsteine... Studená voda pomáhá víc.” „To možná jo ale když ve dřezu mám prskající pánvičku a v koupelně mokrý prádlo tak kde tu vodu mám sehnat.” řekl Finn a postavil se. „Tak když jsem bordelář a nešika.” řekl jsem s úsměvem. „Jo jasně... Když jsi tak chytrý tak si skus dělat palačinky ve dvanáct večer.” řekl naobhajobu Finn. „Já bych je nedělal.” „Ale já mám hlad... Chuť... Na palačinky.” Finn kráčel směrem ke dveřím jeho chaty. „A co tady vlastně děláš? Proč nespíš?” optal se mě u dveří. Jen jsem pokrčil rameny. „Tak pojď dovnitř.” nabídnul mi Finn. Pozvání jsem přijal... U sebe jsem stejně neměl co dělat... Tady je alespoň sranda. Pomyslel jsem si.

Pan chytrý... Neboli já jsem hodil deku na pohovku a sednul jsem si do kuchyně na židli a pan šikovný... Neboli Finn šel ke dřezu a vytáhnul z něj pánev kterou umyl a usušil. Dal ji na sporák a začal dělat palačinky. „Gurmán... Uprostřed noci palačinky... Hmm.” zvednul jsem se ze židle a šťouchnul jsem do něj. „Jestli ještě jednou se spálím tak si mě nepřej.” řekl Finn a soustředil se na pánev. „V noci je s tebou fakt sranda.” tak jsem se otočil a šel jsem zpátky k židli. Ke které jsem ale nedošel. Páč těsně před ní mě Finn zezadu chytnul okolo pasu a zvednul mě nad zem. „Pust mě!” písknul jsem. „Nene... Ty jdeš se mnou.” řekl a šel se mnou do obýváku. Tam mě hodil na sedačku a začal mě lochtat. „Ty blbečku!” hyhňal jsem se jak dement. Vždycky jsem ho na chvíli přepral... Ale opravdu jen na chvíli.

„Pálí se ti palačinky.” dostal jsem ze sebe když jsem se smál. „Sakra!” křiknul Finn. Okamžitě mě přestal lochtat a běžel do kuchyně. Jenom jsem slyšel plno nadávek ale nakonec i párkrát volal boha a děkoval mu. Tak jsem se normálně posadil a zapnul jsem televizi. „Přerušené vysílání... Jak by ne že.” řekl jsem a televizi jsem vypnul. Po pár minutách přišel Finn zpátky s talířem palačinek a šlehačkou. Položil to všechno na stůl přede mě a vzal si jednu. „Dej si.” řekl a nacpal si palačinku do pusy. „Ne díky... Nemám chuť.” „Dobrá. Alespoň zbyde víc pro mě.” řekl a začal se ládovat.

Snažil jsem se navázat konverzaci ale Finnova neustále plná pusa mu neumožnila mluvit. Tak jsem mlčel a díval jsem na tikající hodiny nad televizí. Předklonil jsem se a loktem jsem se opřel o moje stehno a podepřel jsem si hlavu rukou. „S tebou je teda zábava.” řekl jsem a podíval jsem se na Finna. Snažil jsem ne nevybouchnout smíchy. Byl zády opřený o pohovku, na klíně měl talíř s poslední palačinkou, na nose měl šlehačku a měl zavřené oči... Spinkal. Povzdechnul jsem si a usmál jsem se. Byl.. Roz-... Rozto-... Roztomilý. Zvednul jsem se, vzal jsem mu talíř, utřel jsem mu nos a talíř jsem odnesl do kuchyně. Pak jsem se vrátil a on tam pořad ležel ve stejné poloze. „Jestli si myslíš že se s tebou budu tahat, jsi na omylu.” vzal jsem deku co jsem přinesl a přikryl jsem ho s ní. Sám jsem si sednul vedle něj a díval jsem se do zdi. Ale začala mi těžknout hlava a víčka. Tak jsem taky ještě usnul.

🌹Můj soused Wolfhard🏡 [Fack CZ] Kde žijí příběhy. Začni objevovat