🌹Můj soused Wolfhard🏡 [Fack CZ]

💜Pšššt...

Pak se stalo něco co jsem nečekal...

Finn se začal smát. „Vážně se teď směješ?” zeptal jsem se s vážným pohledem. „Promiň jenom... Nechápu jak tě mohla takhle odkopnout. Jsi opravdu skvělý kluk.” řekl a přestal se smát. Jen jsem se nepatrně pousmál a podíval jsem se nadruhou stranu. „Pojď sem!” křiknul Finn a obejmul jsem. „Co dělá-” nedořekl jsem větu protože se mi to i celkem líbilo. Po chvíli jsem mu objetí opětoval. Byl to příjemný pocit být ve Finnovo objetí. Ale nadruhou stranu jsem si připadal divně.

Finn se trochu odtáhnul a začal se koukat někam za mě. „Co?” zeptal jsem se a odtáhnul jsem se od něj. „Něco mě napadlo.” řekl a nespouštěl pohled z místa za mnou. „Mám se bát? Na co náš Einstein přišel?” zeptal jsem se s tázavím pohledem. „Co takhle dneska přespat pod širákem...” řekl a konečně se přestal tak zamraženě dívat na nějaké místo za mnou. „Tak klidně.” řekl jsem a trochu jsem se usmál. „Tak jo ale nemám tu nic k jídlu takže-” „Takže já dojdu pro něco a ty mi za to pučíš spacák a karimatku.” skočil jsem mu do řeči. „Tak jo... Ale za karimatku vezmeš větrové bonbóny.” „V životě na větrové bonbóny nesáhnu.... Ale vezmu ti jahodové.” řekl jsem a zvednul jsem se ze židle. „Dobře. Ujednáno. Takže za dvě hodiny u tebe na zahradě.” řekl a taky si stoupnul.

Už jsem se chystal něco říct ale někdo zaklepal na dveře. „Jo tak já jdu.” řekl jsem a rozešel jsem se ke dveřím. „Nene. Běž zadem. Je to kratší a rychlejší.” řekl Finn a stoupnul si mi do cesty. Nějak jsem se v tom nechtěl hrabat proč nechce abych vidět dotyčného člověka za dveřmi ale kývnul jsem a šel jsem zadními dveřmi.

Hned jsem šel směrem do krámu abych to stihnul všechno připravit. Po asi čtvrt hodině jsem přišel do krámu a začal jsem hledat něco dobrého. Vzal jsem nějaké brambůrky, colu, popcorn a jahodové bonbóny které jsem slíbil Finnovi. Pak mě napadla jedna blbina. Koupil jsem žvýkačkové cigarety a poprosil jsem prodavačku o prázdnou krabičku od cigaret. Tak mi jí dala ale dívala se celkem divně. Její pohled úplně říkal: Na co to sakra chce?

Všechno jsem to nandal do tašek a krabičku a žvýkačkové cigarety jsem si dal do kapsy. Když jsem vyšel před obchod tak jsem žvýkačky dal do prázdné krabičky od cigaret. Chtěl jsem si z Finna trochu vystřelit. Krabičku se žvýkačkami jsem dal do tašky a prázdnou jsem vyhodil a šel jsem směrem k mé chatě.

Přišel jsem před dveře mé chaty a položil jsem tašky na zem aby mohl odemknout. To jsem udělal a vešel jsem dovnitř ale ještě než jsem zavřel dveře všimnul jsem si auta před Finnovo chatou. Bylo úplně stejné jako to předtím. To bude jeho brácha. Pomyslel jsem si a zavřel jsem dveře. Položil jsem tašky v kuchyni na linku a zmoženě jsem se posadil na židli.

Asi po čtvrt hodině jsem se už chystal že se zvednu a že vyndám ten nákup. Ale jaksi se mi vůbec vstát nechtělo. Musel jsem se hodně přemlouvat ale nakonec jsem se zvednul. V tu chvíli jsem slyšel otevření a hned pak zavření dveří. Otočil jsem se a chodbou se řítil Finn. „Dobré odpoledne můj milý kolego. Tak copak to tu máme?” řekl a hned šel k taškám. „Ty taky myslíš jen na jedno.” řekl jsem a opřel jsem se o linku. „Hihihi... Hmm bonbónky.” zachychotal se a vytáhnul jahodové bonbóny.

Finn se v taška hrabal asi pět minut a pak začal věci konečně vyndavat ven. Já jsem jen stál a pozoroval jsem ho. Najednou vytáhnul krabičku od cigaret. „Co... To... Je?” zeptal se a podíval se na mě. „Jejda... Aaaaale nic.” řekl jsem a chtěl jsem mu krabičku vytrhnout z ruky. „Hele hele. Ty kouříš?” zeptal se a krabičku si dal nad hlavu abych na ní nedosáhnu. „Ne. Nekouřím nezdravě a ani zdravě.” řekl jsem s úsměvem. „Tak co je tohle?” řekl trošičku přísně Finn. „Žvýkačky.” řekl jsem klidně. „Nedělej ze mě debila.” řekl. „Tak se podívej.” řekl jsem. Finn otevřel krabičku a uviděl opravdu žvýkačkové cigarety. Okamžitě jsem se začal smát když jsem se podíval na jeho obličej.