🌹Můj soused Wolfhard🏡 [Fack CZ]

💌Den číslo sedm

⬆⬆⬆(Moje nová tapeta😜😏 prosím nepoužívat... Autorská práva😂😂ale vážně... Nesahat... Moje!!!❤✨)⬆⬆⬆

Ale něco na tom co se stalo bylo... Nějaký city tam byly... To vím... Ale jaký?... To se už nedozvím...

Když jsem otevřel oči tak jsem se zhrozil. Neležel jsem totiž venku ale normálně ve své posteli. Měl jsem nasobě vše v čem jsem včera usínal... Takže mikinu, kraťasy. Vyskočil jsem z ní a rozhlížel jsem se okolo sebe. Druhá postel co byla v mém pokoji byla rozestlaná a leželi u ní smotané karimatky a spacáky. Záhadným způsobem mi došlo že nás musel Finn někdy v noci přestěhovat sem. „Hlavně že chtěl spát pod širákem.” zakroutil jsem hlavou a šel jsem do kuchyně. Měl jsem malé tušení že tam Finn bude. Hmm... Vždycky jsem byl na hádání levý. Nikde nikdo.

Napadlo mě že musel jít k němu. Bylo 10:38 takže jsem si vzal žabky a vyšel jsem ven. Šel jsem přímo k němu ale zarazilo mě auto stojící přímo před vchodem. „To už?!?” řekl jsem potichu sám pro sebe když jsem si uvědomil že to bude jeho brácha. Běžel jsem ke dveřím a zaklepal jsem. Slyšel jsem mírný křik který po mém zaklepání hned ustal. Otevřel mi Finn s malým úsměvem. „Co-... Je ahoj.” zašeptal. „To už jedeš?” křiknul jsem. „Potichu!” zašeptal opět Finn. „Proč? A to mě ani nepozveš dál? Nebo nechceš aby mě tvůj brácha viděl nebo co?” klad jsem mu jednu otázku za druhou. „Nene... O to nejde jenom... Nepřišel jsi zrovna v pravou chvíli. No... Hele... Budu muset jít ale ještě než půjdu... Dneska už sem nechoď prosím... Uvidíme se za deset dní... Přijdu pro tebe až přijedu a... Za ten včerejšek se-” „Co je na chatě, zůstane na chatě.” šeptnul jsem.

„Jo, a já víš-” „Nestiď se za to. Chtěl si to zkusit, to se nic neděje. Nic to neznamenalo. Já jsem hetero, ty jsi hetero a je to.” řekl jsem a usmál jsem se. Najednou se ozvala nějaká rána. Jako kdyby spadla váza. „Jo tak já už budu muset. Tak ahoj.” řekl rychle Finn a zabouchnul dveře. Jenom jsem tam chvíli stal jak sloup ale nakonec jsem šel ke mě do chaty.

Zavřel jsem dveře a šel jsem do kuchyně. Chtěl jsem si udělat čaj ale nějak jsem od linky přecestoval na pohovku do obýváku. Sednul jsem si na ní a opřel jsem si záda. Zaklonil jsem hlavu tak abych se koukal do stropu. Přemýšlel jsem. To je jeho brácha nějaké monstrum že nechce abych ho viděl? Nebo... Naopak... Já jsem to monstrum? A co ty rány? Řev? Co to mělo znamenat? A nebo ten můj výstup s tím že... Já jsem hetero, ty jsi hetero? Jsem idiot. Ale tak... U mě to je pravda. Ale u Finna.... možná jsem se ho mohl dotknout kdyby měl jinou orientaci... Všechno tohle se mi točilo v hlavě pořad dokola a dokola. Až jsem radši... Teda nečekaně jsem usnul.

Co mě ale probudilo bylo horko, hlad a bolest zad. Otevřel jsem oči a zvednul jsem se z pohovky. Stáhnul jsem ze sebe mikinu i s tričkem a hodil jsem ho na pohovku. Byl jsem úplně spočetný... Taky bylo asi okolo 35°C tak jako kdo by nebyl. Tak jelikož jsem měl hlad tak jsem šel do kuchyně. Začal jsem hledat něco v lednici ale nic rychlého a dobrého jsem nemohl najít. Ale kvůli strašnýmu horku jsem chvíli u otevřené lednice počkal. Trochu jsem se chtěl ochladit. Zavřel jsem ji a po chvíli jsem ji zase otevřel... Asi v domnění že něco příbude ale ono nic. Tak jsem se přesunul do skříněk nad linkou. Nic moc tam nebylo ale neplánoval jsem zrovna obědvat tak jsem si vyndal krabici se sušenkami a šel jsem s ní zpátky do obýváku. Sednul jsem si na pohovku a začal jsem hrabat v krabici. Nabral jsem hrst malých sušenek a hrst jsem si vysypal do pusy.

Takhle jsem tam seděl dokud krabice nebyla prázdná. Už jsem si chtěl jít opět pro něco k jídlu ale vyrušilo mě klepání. Vyletěl jsem z obýváku, běžel jsem chodbou, skoro jsem se rozplácl na dveře, otevřel jsem je a... „Mami?” stála tam mamka. „Ahoj Jackie!” křikla a obejmula mě. Objetí jsem ji opětoval. „Ráda tě vidím ale... Kdy ses naposledy koupal?” zeptala se a odtáhla se odemě. „Předevčírem...” řekl jsem v klidu. Ona jenom zakroutila hlavou a vešla do chaty. Už jsem chtěl zavřít dveře ale velká sportovní taška mi v tom zabránila. Tak jsem ji vzal a táhnul jsem ji dovnitř a pak jsem tedy zavřel.

Mamka mezitím stihla dojít do obýváku a uklidit můj 'bordel'. „Mamiii... Sedni si a nic nedělej.” řekl jsem a odtáhnul jsem ji do kuchyně. „Už jsi obědval?” zeptala se. „Ne ale-” „Tak já nám něco udělám.” vyvlékla se mi z rukou a šla k lince. Věděl jsem že to nemá cenu tak jsem si sednul ke stolu a pozoroval jsem ji. „Tak co? Jaké to tu je?” zeptala se mamka ale ani se na mě nepodívala. „Celkem dobrý, soused je celkem fajn, je tady hodně hezkých míst, ve stodole je traktor, mám tady vše co potřebuji.” řekl jsem trochu otráveně.

Ona jen přikyvovala a tak mě napadlo že bych ji měl říct že vím že nebyla v práci ale v Anglii. „Ale radši bych letěl do Evropy.” řekl jsem aby ji hned nedošlo že to vím. „Joo ahaa. No jednou tě tam vezmu.” řekla trochu nervózně. „Jo a mami... Nevíš jak dlouho se letí... Třeba do Anglie?” „Zlato já nevím... Zhruba osm hodin.” řekla a přitom pokrčila rameny. „A jak dlouho se letí zpátky?” padla další otázka. „To bylo zpoždění takže dese-” zasekla se v půlce věty když si uvědomila co právě řekla. „Hmm zajímavé.” řekl jsem a nadzvednul jsem obočí. „Jackie já-” „Jsem ti lhala a jela jsem si s paní Wolfhardovou do Anglie na pět dní a tebe jsem nechala tady.” začal jsem imitovat mamku.

„Ale víš co mami? To je v pořádku. Já si to tady celkem užívám a ty si taky zasloužíš odpočinek.” řekl jsem když se na mě mamka smutně koukala. „Příště tě vezmu s sebou.” řekla a obejmula mě. Objetí jsem ji opětoval a pak jsme si společně sedli ke stolu. Mamka po chvíli šla opět něco kuchtit. Nakonec nám udělala něco jako míchána vajíčka. Při jídle většinou nemluvíme ale dnes byla výjimka. Mluvili jsme o tom jaké to tu je, jak bylo v Anglii, jaký je Finn nebo jak se naše rodiny vlastně poznali.

Dozvěděl jsem se toho hodně. Třeba to že já a Finn se prakticky známe od mala. No prý jsme se poprvé viděli když nám byl jeden rok. No pak asi zase až ve třech, a pak už jsme se neviděli až do teď. Taky mi mamka oznámila že hned zítra musí odjet... Tentokrát skutečně do práce.

„A jak si rozumíš s Finnem?” zeptala se mamka. „Jo je... V.. Pohodě. Celkem.” odpověděl jsem. „A jak často spolu jste?” opět kladla další otázku mamka. „Jsme? Nejsme... Jenom... Občas pokecáme přes plot.” nevím proč ale nechtěl jsem aby věděla že si spolu až tolik rozumíme. „Jo taaak. Myslela jsem že budete větší kamarádi.” „Dobře víš že já na kamarádíčkování moc nejsem.” řekl jsem a uchechtl jsem se. Mamka pak taky. „No a co počasí v Anglii?” změnil jsem rychle téma aby se už neptala na Finna.

Celé odpoledne a večer jsme mluvili o všem možným. Když nastal večer tak jsem šel první do koupelny já a pak měla jít mamka. Když jsem vylezl a šel jsem s ručním okolo pasu do pokoje tak jsem si uvědomil že tu jsou zaprvé spacáky a karimatky a za druhé že v tom povlečení spal Finn. Tak jsem si rychle vzal boxerky a tričko a začal jsem uklízet. Spacáky a karimatky jsem dal do skříně a pak jsem rychle začal převlékat peřiny do čistého povlečení které jsem našel ve skříni. Staré povlečení jsem zmuchlané házel za sebe a nové jsem rychle soukal na peřinu a polštář.

„Hotovo.” řekl jsem si vítězně sám pro sebe. „Proč to převlékáš?” ozvala se mamka za mnou a já jsem leknutím nadskočil. Otočil jsem se a tak stala mamka a sušila si mokré vlasy ručníkem. „Ehmm... Byl tam flek.” řekl jsem pohotově a staré povlečení jsem vzal do náruče. „Tak ukaž dám to do-” „Nene já to dám do pračky.” skočil jsem mamce do řeči a šel jsem rychle do koupelny. Hodil jsem to do pračky ale nezapínal jsem ji. Tak jsem se pak vrátil zpátky do pokoje a zalehnul jsem do postele. Mamka už byla taky v posteli a nevypadalo to tak že by si chtěla povídat. Netrvalo dlouho a já jsem usnul jako medvídě.

Zdál se mi sen... Hezký sen o... Teda... Úplně normální sen o Finnovi... Vůbec jsme se tam nelíbali... Vůbec ne... Pořad si pamatuji tu chuť těch jeho obláčkových jemných rtů... Jako kdyby to bylo včera... Počkat ono to bylo včera. Pomyslel jsem si.

Ano, ano, vím, strašně to flákám ale nedá se svítit... Jsem lenoch a nemám moc náladu😅😂
Prosím odpusťte mi to lidičky😉❤😜
M

ám vás moc ráda všechny a děkuji moc za veškerou podporu❤✨
💌Jinak omlouvám za chyby!💌