Vánoční přání //vánoční kalendář// ✔

❄15❄

Harry

Probudil jsem se to ráno první, do hlavy se mi vrátila vzpomínka na včerejší večer a okamžitě bylo po spaní.

❄ ❄ ❄

„Ale já ti nechci ublížit."

„Neublížíš, věřím ti."

Položil mě zády na postel, tak jako kdybych byl ze skla a mohl se rozbít jediným hrubším dotekem. Něžně laskal prsty mou kůži na vnitřní straně stehen a občas se sehnul, aby tuto doteky rozžhavenou kůži obdaroval motýlím polibkem. Ze rtů mi uniklo zasténání.

„Líbí se ti to?" Zašeptal mi do kůže.

„Ano, moc," ostře jsem vdechl vzduch do plic.

„Roztáhni nohy, zlatíčko. Neboj se, jen se uvolni a buď v klidu. Budu opatrný, takže to snad nebude bolet a jestli tak jen chvíli, ale klidně mě zastav. Přestanu."

První chvíle byli vážně hodně zlé. Ta bolest mi připomínala všechno špatné, co se mi dělo u minulého pána, ale když jsem otevřel oči, viděl jsem Louise, kterému nejvíc záleželo na tom, abych se cítil dobře. Když mi po tváři sklouzlo pár slz, rychle je setřel a pak zlíbal každý kousek mého obličeje.

Bolest odezněla, což se ještě nikdy nestalo, a místo ní se objevil úplně jiný nový pocit. Louis vycítil tu změnu a poprvé pohnul boky proti mně. Nikdy jsem nic podobného nezažil. Zaplavilo mě horko a pocit naprosté euforie.

„Lou..." vzdychl jsem a přitiskl se k němu, jak nejvíc to šlo, jen abych ten úžasný pocit prodloužil. Miluji tě, proletělo mi hlavou, ale tuhle myšlenku brzy vytěsnil další nával horka a slasti.

❄ ❄ ❄

Opravdu se to stalo? Vážně mě Louis včera pomiloval? Okolo nahého pasu jsem měl přehozenou Louisovu ruku, která si mě majetnicky tiskla k boku. Pomalu jsem se otočil a podíval se do modrých studniček, které už se na mě usmívaly.

„Dobré ráno," řekl, ale vyznělo to spíše jako otázka, usmál jsem se na něj a otočil se úplně tak, abych ležel obličejem k tomu jeho. Byl tak krásný zvlášť takhle po ránu. Na mysl se mi vrátila myšlenka ze včerejška a z nějakého důvodu jsem měl pocit, že bych ji měl říct nahlas.

„Dobré," zachichotal jsem se a on mě lehce políbil na rty. Stočil jsem se celý víc k němu a hlavu si položil na jeho hrudník, chvíli jsem jen poslouchal, jak mu klidně tluče srdce a nechal ho výskat se mi ve vlasech.

„Včerejšek byl tím nejkrásnějším, co jsem kdy zažil..." zašeptal mi do vlasů a já k němu vzhlédl.

„Pro mě taky. Nic tak krásného by se v mém životě nenašlo, byla to nejkrásnější noc mého života," kreslil jsem mu do kůže kolečka.

„Chtěl bych ti něco říct, ale nevím, jestli na to není moc brzo."

„Lou, včera jsme spolu spali a taky jsi říkal, že je na to brzy," ušklíbl jsem se a ukazováčkem se dotknul jeho nosu.

„Bylo by moc šílené, kdybych řekl, že tě miluju?" Zadrhl se mi dech a zároveň rozbušilo srdce.

„Myslím, že ještě šílenější je to, že jsem už večer přemýšlel, jak ti říct, že tě mám víc než rád, tohle je usnadnění, protože Lou, já tě taky miluju."