I Hate You Because I Love You✅

✨6✨

Vystoupily jsme z auta a šly ke dveřím. Vyndala jsem dveře a začla odemykat.
"Jsem nervózní." Řekla potichu Beth a zasmála se.
"Nebuď." Odpověděla jsem a taky jsem se zasmála.
Odemkla jsem dveře a šly jsme na chodbu.
"Mami?" Zařvala jsem.
"Ano zlato?" Ozvala se a přišla za náma. Když se její pohled střetnul s Beth, tak se obě rozzářily.
"Tohle není tvoje máma. To je tvoje ségra." Řekla Beth s úžasem.
"Oh děkuji." Odpověděla mamka a zasmála se.
"Dobrý den. Jsem Beth." Představila se Beth a podala ruku mojí mamce.
"Jsem Katherine a můžeš mi tykat." Odpověděla mamka s úsměvem.
Šly jsme do obýváku a Beth se zaměřila na postýlku v který se smála Jules.
"O můj božeeee." Rozplynula se a běžela k postýlce.
"Chceš si jí pochovat?" Zeptala se mamka.
"Jooo." Odpověděla s úžasem Beth. Líbilo se mi to nadšení. Beth má asi ráda děti.
Mamka jí podala Jules a Beth se tak krásně usmívala.
"Ta je nádherná." Řekla potichu a přitom hladila Jules nosánek.
"Vy všechny jste nádherný." Dodala.
"Ty jsi taky dokonalá." Řekla jsem a usmály jsme se na sebe.
"To je šílený, jak moc jste stejný a přitom tak odlišný. A Kath, máš úžasný tetování." Řekla Beth a my se zasmály.
"Děkuju, ty taky." Odpověděla mamka s úsměvem.
"Ty žádný nechceš Vicky?" Zeptala se mě Beth a mamka se zasmála.
"Vicky je moc slušná. Je po tátovi, takže doufám, že Jules bude po mně." Odpověděla za mě mamka a všechny jsme se začly smát.
"Možná někdy nějaký malý si nechám udělat." Řekla jsem a obě pozdvihly obočí.
"Fakt." Dodala jsem se smíchem.
"No dobře. A co kluci holky?" Zeptala se mamka.
"Já jsem zamilovaná. Nebo já nevím. Mám kluka, ale nevím, jestli je ten pravej." Řekla Beth.
"Stoprocentně je, Beth. Vidím jak se k tobě Lucas chová. Je to krásný." Usmála jsem se a Beth taky.
"A co ty, Vicky?" Mrkla na mě mamka.
"Já nic." Odpověděla jsem.
"Ale prosimtě. Motáš hlavu Oliverovi."  Zasmála se Beth.
"Oliverovi? Chci detaily. Kdo to je, jak vypadá??" Začla vyšilovat mamka a my se zasmály.
"Je to vysoký brunet kluk, kterej má všude tetování a piercing v obočí. Je šíleně náladovej a krutej a nemám o něj zájem stejně jako on ho nemá o mě." Odpověděla jsem, ale z jejich výrazu jsem vyčetla, že mi nevěří.
Jules začla brečet, protože měla hlad, tak si jí mamka vzala a šla jí nakrmit do jiné místnosti.
"Máš super mamku a nejroztomilejší ségru." Řekla Beth.
"Děkuju moc. A co ty a tvoje rodina?" Zeptala jsem se a Beth sklopila pohled.
Věděla jsem, že to není dobrý.
"Táta milionář, máma drogově závislá a brácha utekl do Evropy s jeho holkou. Už to tady nemohl vydržet." Odpověděla a mě to zabolelo u srdce. Tohle jsem teda vážně nevěděla.
"To mě strašně mrzí." Řekla jsem upřímně a přitáhla si jí do objetí.
"Ale tohle všechno mě dělá silnou, takže je to alespoň k něčemu dobrý." Odpověděla Beth.
"A proč nebydlíš s tátou?" Zeptala jsem se.
"Protože to je hajzl. Podvedl mámu, uprcal si další děti s jeho novou manželkou a máma kvůli tomu začla fetovat. Potřebuje mě. Nikoho jinýho nemá. I když to tak nezní, tak moje máma byla skvělá a furt je. Chci jí pomoct se postavit na nohy a pokračovat v normálním životě." Odpověděla a mě to zasáhlo. Beth je opravdu skvělá dcera.
"Já ti pomůžu, jestli chceš. Mamka si tímhle taky prošla, ale když byla v našem věku. Zná jednu paní, která jí hodně pomohla. Můžu ti na ní dát kontakt." Řekla jsem a Beth se usmála.
"To by jsi udělala?" Zeptala se.
"Jasně, že jo." Odpověděla jsem a pořádně jí objala.

Potom přišla mamka a my jí vysvětlily proč potřebujeme kontakt na tu paní. Mamka to samozřejmě pochopila, tak nám ho dala a řekla nám nějaký informace o tom procesu odvykání a tak dále.

Večer

"Tak já už budu muset. Děkuju moc za všechno." Řekla Beth a objala nás.
"Není vůbec za co." Odpověděla jsem.
"Kdykoliv přijď a když budeš něco potřebovat, tak zavolej." Řekla mamka a pohladila Beth po rameni.
"Dobře." Odpověděla Beth s úsměvem a odešla.
Chvíli po ní přišel můj taťka, takže jsme všichni byli v obýváku a povídali si. Potom jsem šla do pokoje a nachytala se je spánku.