I Hate You Because I Love You✅

✨36✨

Teplá voda stékala po mém těle. Byl to příjemný pocit. Vypla jsem. Soustředila jsem se jen na tu tekoucí vodu, která mě tak uklidňovala. Po chvíli jsem ucítila šímrání na bocích a dech na krku. Usmála jsem se od ucha k uchu, protože jsem moc dobře věděla, kdo to je. Pomalu jsem se otočila a střetla se s ním. S mým štěstím. Zadívala jsem se mu do jeho nádherných očí.
"Jsem tu, Vee. Vždycky tady budu." Řekl Oliver a něžně mě políbil.

***

Vyletěla jsem z postele rychlostí světla. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, že to byl jen sen. Měla jsem husí kůži po celém těle, když jsem si přehrávala, co se stalo v tom snu. Je to nějaký znamení? Podívala jsem se na postel, ale Layla tam nebyla. Podívala jsem se na hodiny a bylo poledne. JAK JSEM MOHLA SPÁT TAK DLOUHO?! Většinou se probudím vždy jako první. Rychle jsem šla do koupelny si vyčistit zuby a když jsem procházela kolem sprchy, tak mi opět naskočila husina. Panebože, ten mi dává.
Potom jsem si učesala vlasy a přemístila se ke skříni. Vytáhla jsem si černé legíny a velké černé triko s potiskem kapely Europe. Když jsem otevřela dveře do chodby, tak byly slyšet hlasy. Pomalu jsem se vydala do obýváku, když vtom mi na posledním schodě málem spadla čelist. Doslova.
"PŘEKVAPENÍ!!" Všichni zakřičeli a já byla v příjemném šoku.
"Všechno nejlepší, ty moje dospělá holčičko." Řekla mamka, která mě objala.
"Děkuju." Odpověděla jsem s úsměvem. Dalo mi zabrat , než jsem si uvědomila, že mi je osmnáct.
"Tohle jsem vytvořil osmnáct let zpátky? Šílený. Všechno nejlepší, Vicky. Hlavně ať jseš zdravá a šťastná." Řekl Paul a dal mi pusu na čelo.
"Vicky." Ozvalo se za Paulem, který ustoupil.
"Tohle jsou moji rodiče." Oznámil Paul.
"Jsem Theresa." Řekla Paulova mamka.
"A já jsem Chris." Přidal se Paulův táta.
"Tolik jsme toho o tobě slyšeli. Moc rádi tě poznáváme. Jseš nádherná po mamce." Řekla Theresa.
"Hej!" Ozval se Paul a všichni jsme se začli smát.
"No dobře, jseš nádherná po mamce i po Paulovi." Zasmála se Theresa.
"Děkuju." Usmála jsem se.
"Už tě nebudeme zdržovat. Čekají na tebe přátelé, ale doufáme, že si ještě dnes promluvíme." Řekl Chris.
"Samozřejmě a děkuji moc." Odpověděla jsem s úsměvem a šla za ostatními.
"Vicky!" Běžela za mnou Beth a silně mě objala.
"Všechno nejlepší!" Usmála se.
"Děkuju." Úsměv jsem jí oplatila.
"Máme tu oslavenkyni." Přiběhl ke mně Dan a nasadil mi na hlavu korunku.
"Princezna." Usmála se Layla.
"Jsem tak ráda, že jste přišli." Skupinově jsem je objala.
"Lucas chtěl přijít taky, ale musel jet něco vybavit, každopádně ti mám vyřídit všechno nejlepší." Oznámila Bethany.
"To nevadí, pak mu řekni, že moc děkuju." Usmála jsem se.
Všichni jsme si sedli v obýváku a pustili se jídla. Mamka pustila písničky a všichni jsme si užívali tu krásnou atmosféru.
"Já si myslím, že je čas na dárky." Řekl Chris.
"Souhlasím." Přidala se mamka, která si odběhla pryč.
"Tak asi jdeme první, Chrisi." Usmála se Theresa.
"Nevěděli jsme, co máš ráda, tak jsme ti koupili neutrální dárky." Řekl Chris a z tašky vytáhl LED pásky, což mi udělalo radost, protože jsem je sháněla.
"Děkuju moc!" Usmála jsem se.
"No to není všechno." Zasmála se Theresa.
Theresa vytáhla Louis Vuitton kabelku a já zůstala s otevřenou pusou. Nebyla jsem schopná slova, takže jsem je objala.
"Teď my!" Ozvala se mamka, která společně s Paulem sunuli do obýváku dvě obrovský krabice.
"Koupili jsme ti postýlku a kočárek, aby ses o to nemusela pak starat." Řekla mamka a já byla opět v šoku. Ten kočárek i ta postýlka byly do šedé barvy. Bylo to krásný.
"Děkuju." Ukápla mi slza.
"Když už jsme u miminka, tak ode mě máš velikou tašku do porodnice a poukázku na další tetování." Zasmála se Bethany.
"Jseš úžasná, děkuju." Poslala jsem jí vzdušnou pusu.
"S Jacem jsme ti vybrali Smoothie maker, ale jsem si jistý, že to poslouží i jako mixér pro mimčo, až bude jíst ty rozmixovaný obědy." Řekl Dan.
"To je skvělý!" Rozzářila jsem se.
"No, a já ti nechala udělat triko, kde jsme my všichni, abys na nás nikdy nezapomněla." Řekla Layla.
"To je krásný." Usmála jsem se.
"A neboj, to nehrozí." Dodala jsem.
"To doufám." Objala mě.
"Děkuju všem za tak nádherné dárky a za váš čas. Moc si toho vážím." Řekla jsem.
"Počkej, ještě tu je jeden. Našla jsem ho ve schránce." Řekla mamka a podala mi obálku.
Opatrně jsem jí otevřela a vevnitř byl klíč a dopis. Věděla jsem hned od koho to je.

" I když nejsem u tebe, tak na tebe neustále myslím. Chybí mi tvůj smích i pláč. Chybí mi tě dělat šťastnou a naštvanou zároveň. Všechny tvé emoce jsou jako moje droga. I přes to, co se teď děje, se nic nezměnilo. Mrzí mě, že jsem tě opustil takovým hnusným způsobem, který sis nezasloužila. Ah Vee, chybíš mi. A upřímně mi taky chybí ty tvoje prsa, ale to je takový bonus. Jinak k tomu klíči. Neřeknu ti k čemu je. Ber to jako klíč k našim srdcím a k naší budoucnosti. Miluju tě, Vee.

                  - Oliver"

Potom, co jsem dočetla ten dopis, tak jsem dostala pochopitelně hysterák. Všichni mě objali. Nevěděli, jestli brečím smutkem, nebo štěstím. Ale to ani já nevěděla.
"Miluje tě! Já to věděl! Ale za ta prsa ho vytahám za uši." Zasmál se Paul.
"To je nádherný. A ještě ti napsal dopis. To je pravá láska." Řekla Theresa, které ukápla slza.
"Vicky, jsem tak ráda, že ti osud přidělil Olivera a vím, že se vaše cesty brzy střetnou." Políbila mě mamka do vlasů.

***

Všichni už odcházeli. Se všemi jsem se rozloučila dlouhým objetím, protože mám všechny tak moc ráda. Potom jsem se popřála noc rodičům a s Laylou jsme šly do pokoje. Ten dopis jsem si pečlivě schovala, abych ho neztratila a ten klíč jsem přidala na klíčenku. Umírám touhou se dozvědět k čemu ten klíč je. Nic mě nenapadá.
"Dnešek byl kouzelnej." Řekla Lay, která se převlékala do pyžama.
"To teda byl." Usmála jsem se.
"Jsem ráda, že to Oliver udělal. Teď znáš pravdu, že tě doopravdy miluje." Řekla.
"Jo.. jen mě zajímá, kde je." Zamyslela jsem se.
"To se dozvíš." Odpověděla Layla.
Potom jsme si vyčistily zuby a šly spokojeně spát.