První lekce

331 17 0
                                    

(Ben)

Vzbudil jsem se brzy ráno, protože jsem pocítil nepříjemné vibrace v síle. Vyšel jsem ven z lodi a ucítil jsem přítomnost pozůstatku prvního řádu. Vzal jsem si svou spídrovou motorku kterou jsem měl v nákladovém prostoru lodi a vydal se k nejbližšímu hřebenu směrem odkud se blížily. Čekal jsem až poletí okolo abych na ně mohl zaútočit.

(Rey)

Probudila jsem se a chtěla obejmout Bena s kterým jsem sdílela lůžko, ale on tam nebyl. Vyskočila jsem z postele a rychle se převlékla. Vyběhla jsem ven a tam stál jen mistr Světla s dalekohledem v ruce. "Mistře Světla, nevíte kde je Ben... tedy mistr Solo?" Podíval se na mě u usmál se. "Mimo výcvik mu nemusíš říkat mistr Solo. A o tom kde je nic nevím. Vím jen že se k nám ze severovýchodu blíží tři lodě prvního řádu, dva pěchotní transportéry a velitelská loď třídy Upsilon. Ale zpátky k Benovi, co kdybi jsi zkusila ho najít pomocí síly. Jste mezi sebou propojení takže by to mělo být o to lehčí" Řekl mistr a já si sedla , dala nohy křížem a snažila se najít Bena v síle. "Nevidím ho mistře. Musel se před sílou uzavřít." Vstala jsem, taky si vzala dalekohled a pozorovala blížící se lodě. jeden z transportérů najednou spadnul k zemi a vybuchl, po chvilce i ten druhý a velitelská loď se z ničeho nic ocitla střechou dolů a zamířila si to také k zemi, následoval další výbuch.

(Ben)

Už byli blízko. rozjel jsem se směrem k nim a otevřel se síle. Teď už jsem nepotřeboval být nenápadný. Přijel jsem blíž k jednomu z transportérů a vyskočil nahotu kde se nacházel kokpit. Otevřel jsen nouzové dveře a vylekaného pilota probodl mečem. Loď se začala řítit k zemi a tak jsem skočil na druhý transportér a postup zopakoval s tím že už mi zbývala vyřídit jen velitelská loď.

Dopadl jsem n střechu lodi a mečem do ní vyříznul otvor do kterého jsem skočil. "Nejvyšší vůdce Kylo Ren?" Stačil říct jeden z důstojníků než jsem ho přetnul svým mečem. následně jsem zabil i ostatní a nakonec i piloty. Sedl jsem si do křesla pilota a obrátil loď vzhůru nohama. vyskočil jsem tím samým otvorem kterým jsem se tam dostal a dosedl na spídrovou motorku která celou dobu letěla pod lodí.

Vydal jsem se zpátky aby mě ostatní moc dlouho nepostrádali. Když jsem tam dorazil tak byli v hloučku a mě to nedalo a zeptal sem se. "Co je to tady za pozdvižení?"

(Rey)

S posledním a největším výbuchem přiběhli všichni k nám podívat se co se stalo. "Rey, Dyne. Co se stalo?" Řekl vyplašeně Finn. "Mířili sem tři lodě prvního řádu a pak najednou postupně začaly padat k zemi a vybuchovat." Řekl jim mistr Světla. "Co je to tady za pozdvižení?" Zeptal se nás Ben. "Bene! Kde jsi byl?! Bála jsem se o tebe! Seš normální?! Odejít a nikomu nic neříct!" Křičela jsem na něj. "Rey. Uklidni se. Jsem tady, živej, zdravej a bez úhony, nebo ne? Navíc, kdybych tě vzbudil a řekl ti kam jdu, šla by jsi se mnou. Sám sem ty lodě vyřídil docela rychle. Nechtěl jsem tě vystavit nebezpečí." Říkal to tak klidně a vyrovnaně, že jsem se hned přestala hněvat a místo toho ho objala. "Počkat. Ty lodě jsi vyřídil ty sám?" Zeptal se ho udiveně Finn. "Proč by ne? Ben byl klenot Lukovy akademie. Byl nejlepší." Řekla s úsměvem Voe a poplácala Bena po zádech. "Seš prostě skvělej." Podotkl ještě Henix směrem k Benovi.

(Ben)

"Soustřeďte se. Nechte sebou kolovat sílu. Ani světlou a ani temnou stranu zvlášť. Dohromady. Jen když přijmete sílu jako celek a né jako světlo a temnotu zvlášť, budete mocnější a vyrovnanější. Ale s mocí přichází i povinnost. Povinnost chránit slabší a ničit zlo, ale pozor aby jste se tím zlem sami nestali a nesešli ze správné cesty." Přednášel jsem jim zatím co meditovali. Byla to první lekce, ale šlo jim to skvěle. Objevila se Leia. "Ahoj mami." Usmál jsem se na ní. "Ahoj Bene. Koukám že ti to jde skvěle." Usmála se směrem k nim. "Je to zatím první lekce, ale vedou si špičkově. Nemůžu si na nic stěžovat. Jenom... Rey se nelíbila ta moje ranní akce." Svěřil sem se jí. "Já vím. Ale ona ti odpustila, i když to tak možná nevypadá. A myslím si že 3 hodiny nepřetržité meditace, jsou pro začátek až dost." Uvědomil jsem si jak dlouho už trénujem. "Tak, myslím že už to pro dnešek stačilo, zítra budeme pokračovat. Ukážete mi co umíte se světelným mečem a v tvém případě Rey se světelnou holí." Ukončil jsem dnešní trénink. "Ano mistře." Řekli jednohlasně a vydali se do provizorních domků, které jsme pomocí síly přes poledne postavili. "Rey. Pojď sem prosím." Otočila se mým směrem a přišla. "Ano, Bene?" Usmála se na mě.

Miluju když se takhle usmívá.

Sluší ji to s úsměvem snad ještě víc.

"Rey, půjdeme se projít k řece?" zeptal jsem se jí. "Ano, ráda. Neodmítnu tvoje pozvání na romantickou procházku u řeky. A pokud to znamená že se budu moct i umýt od potu tak budu ještě radši." Začali jsme se smát a ani už nevím čemu, ale smáli jsme se od srdce a namířili si to k řece.

Nový řád sílyKde žijí příběhy. Začni objevovat