Život v osamění

497 37 0
                                    

(Rey)

Stáli jsme bok po boku a byli připraveni se utkat s Palpatinem. Než jsem se nadála, už z nás vysával žvotní sílu. Upadli jsme na zem a pak Ben vstal, ale jeho vzdor a snaha ochránit mne mu byli k ničemu. Byl moc slabý a tak Palpatinovi nedělalo problém ho hodit do nedaleké propasti. Všimla jsem si toho a z posledních sil jsem vstala a zapla Lukův světelný meč. Palpatine ke mě hned obrátil blesky, kterými předtím ničil lodě odboje. Světelný meč vsak veškerou tu energii vstřebával, ale ne dostatečně, tak jsem si přivolala i Lein meč a skřížila jejich čepele. V tu chvíli se blesky začali odrážet zpátky a definitivně zabili zrůdu jež byla mým dědou. Dala jsem do toho souboje všechnu sílu co jsem ještě měla. Padla jsem k zemi a umřela.

Probrala jsem se v Benově náruči a dala mu pusu. Když jsem se od něj odtáhla, na jeho tváři byl upřímný a u něj nezvyklí úsměv. Byla jsem plná energie kterou on neměl. Pomalu si začal lehat na zem a zavíral při tom oči. Zemřel mi doslova v náručí a zbylo po něm jen oblečení.

Probudila jsem se asi v 5:00 a vyšla ven. Od jeho smrti, mě každý den probouzel ten samý sen, přesně v tu samou chvíli. Ve chvíli, kdy Ben splynul se sílou.

Bene?

Proč za mnou nepřijdeš, když jsi teď součástí síly stejně jako Luke nebo Leia?

Ptala jsem se sama sebe každý den. "Rey." Oslovil mě známý hlas. "Leio." Byla jsem tak šťastná, když jsem ji viděla stát před sebou. "Ben za tebou brzy dorazí. Jen musíš být trpělivá. Má to teď těžké." Vysvětlovala mi Leia. "Co je těžkého na životu force ghosta?" Nechápavě jsem se na Leiu podívala. "Jen kdybys věděla." Poznamenala Leia a zmizela dřív než jsem stihla cokoliv říct.

Chvíli jsem pozorovala nebe a pak jsem spatřila Millenium Falcon jak se blíží k místu, kde jsem žila. Vybrala jsem si to místo proto, že zde vyrůstal Luke skywalker a taky tu byl klid. Když se otevřely dveře, tak z nich vystoupil nejdřív Poe, za ním Finn s Rose a pak BB-8 a Chewie. "Čau, lidi! Jak se máte?" Zavolala jsem na ně, když jsme se k sobě navzájem přibližovali. "Nazdárek, Rey. Rád tě po dlouhé době vidím." Řekl Finn a objal mě. "Co tady děláte?" Zeptala jsem se jich, a Poe nevypadal zrovna šťastně. "Co je, Poue?" Zeptala jsem se ho. " Rey. Musím si s tebou promluvit. Osamotě." Promlouval klidným a smutným hlasem. "Kdyby to nebylo důležité, tak se sem nevydávám." Poodešli jsme trochu dál. Tak, aby nás ostatní neslyšeli, takže to bylo něco o čem nechtěl, aby se dozvěděly. " Poe. Tak už to vyklop. Co se Děje?" Zeptala jsem se ho. "Víš jak jsi nám říkala o smrti Kyla... tedy Bena Sola?" Zeptal se mě trochu vyděšeně. "Ano pamatuju. Ale proč se mě na to ptáš? Vždyť sám víš jak mě to zasá..." Nestihla jsem to doříct proto, že mi skočil do řeči. "Ano vím. Ale jseš si jistá, že zemřel?" Zeptal se mě na věc o které jsem si byla na 100% jistá. "ANO! JSEM SI JISTÁ." Zařvala jsem na něj podrážděně. "Klid. Hned se nečerti. Ptám se jen, že ho jeden můj dobrej kámoš viděl, jak si to štráduje po ulici v Hanna City a vůbec nevypadal jako mrtvej. Málem dostal infarkt, když údajně mrtvého Kylo... Bena potkal. Mám i fotky a video co mi ten kámoš poslal, abych si nemyslel, že si vymýšlí. Klidně se podívej." Podal mi datapad a já uviděla jeho tvář. Ty fotky a video byli hodně kvalitní, takže jsem je nemohla zpochybnit. "Bene?" Zašeptala jsem si spíš pro sebe. "Jak je to možné?" Podívala jsem se na Poa nechápavým pohledem a on mě objal. "Podle toho, co mi ten kámoš řekl, tak si koupil loď a odletěl z planety. Nevím jak k těm kreditům přišel, ale jisté je, že teď nevím kde je. Proto jsem za tebou přiletěl. A vzal jsem ostatní, aby si nemysleli bůh ví co." Pustil mě z obětí a šli jsme zpátky k ostatním.

Nový řád sílyKde žijí příběhy. Začni objevovat