Díky hudbě jsme se našli

Kapitola Čtvrtá

Další den

Ráno jako každé jiné. Jen s tím očekáváním že asi okolo jedné hodiny  pro mě přijedou nový rodiče.
Těším se.... Ale bojím se.
Těším se na ně a na to že odjedu z místa které mi tak připomíná Alexe a bojím se že třeba budou zlý.

Odpoledne

Po obědě jsem si zkontrolovala jestli mám opravdu všechno. Měla jsem.
Tak jsem šla ještě chvíli na naše skryté místo na stromě.
Asi tak po hodině na mě zakřičela Natka, že jsou tady a že už čekají u sestry Agnes v kanceláři.
Tak jsem slezla a šla do kanceláře.
Tam mě uvítal sympatický pár.
Hned jsem si je oblíbila. Byli milí a hodní.
Když jsem odjížděla všichni mávali.
V autě si se mnou povídali o všech možných věcech.
Taky mi řekli že pokud budu mít náladu budeme moct jet  nakupovat nějaké věci když už budu mít ty narozeniny, že se to musí nějak oslavit. V dětském domově jsem se naučila spoustu  věcí, takže teď půjdu normálně do školy, už se tam těším,jelikož není to tak dávno od začátku školy, takže nebudu muset nic opakovat. Půjdu rovnou do deváté třídy.
Jsem ráda. V autě se mě zeptali kam bych chtěla na školu,tak jsem řekla že na konzervatoř, že ráda zpívám,oni mi to schválili.
To byl povedený den. Když jsme přijeli tak jsem zjistila že bydlíme v malé vesnici poblíž velkého městě se školou ve které budu.
Mám krásný pokoj. Je zbarven do bíla, velké skříně jsou v rohu a poličky nad velkou postelí s nočním stolkem  a psací stůl u okna. Okno bylo veliké, měla jsem výhled na ulici.

Vybalila jsem věci co jsem měla s sebou a na noční stolek dala mou společnou fotku s Alexem.
Pozítří mám narozeniny,už se moc těším, mým nejlepším dárkem bude jít do školy.

Najednou někdo zaťukal na dveře. Do mého pokoje vešla má náhradní mamka a dala mi notebook. Prej abych se nenudila. Tak sem ji objala a poděkovala. Řekla mi že bude ráda když mě uvidí šťastnou. V autě mi totiž řekli že jim mám říkat mami a tati,mě to problém nedělá, mám je ráda. Mamka se jmenuje Jana a taťka Petr.
Nový notebook jsem hned vyzkoušela a potom jsem šla spát .