Kapitola Šestnáctá

34 4 3
                                    

Ráno mě probudil hlasitý zvuk budíku.
Vypla jsem ho a rychle vylítla z postele, čímž jsem vylekala Moli, úplně vylítla z pelíšku.
Musela jsem se zasmát.
Mamka jde dýl do práce aby mi pomohla s kufrem a lyžemi.
Já lyžuju zásadně bez hůlek  a to samí Helen.
Dala jsem si rychlou snídani, oblékla se, udělala hygienu a mohlo se jet.

U autobusu jsem hledala Helen.
Najednou jsem viděla zběsile mavající ruku.
,, mami tamhle jsou " řekla jsem mamce a tak jsme šli za tetou a Helen. Uvítali jsme se slůvky ,, ahoj" a já s Helen dodali objetí.
,, pane bože "řekla Helen a nenápadně ukázala.
,, vidíš ty osmačky" zeptala se.
,, nooooo"odpověděla jsem.
,, ty jsou trapný, dělají si fotky snad u každý věci"
Najednou se zdálky ozval hlas učitelky ,, všichni kdo máte naloženo pojďte ke mně "
Tak jsme ještě naložili kufry a lyže, s tím že jsme se rozloučili s mamkami a šli za paní učitelkou,pak jsme jen mávali mamkám když jsme odjížděli.

Když jsme dorazili tak byla kosa.
Trvalo, než jsme se ubytovali, ale jen jsme vynesli kufry a šli na oběd.
Ten den jsme byli už jen na pokojích a projížděli internet nebo dělali jiný věci,ale večer to bylo nejnudnější.
Měli jsme přednášku o tom, jak se chovat na sjezdovce. Něco opravdu......... Zajímavého.
Potom jsme čekali kdy  se osmáčky uráčí vyjít ze sprchy.
Šli jsme spát o půl noci s tím že večerka byla v deset.

Díky hudbě jsme se našli Kde žijí příběhy. Začni objevovat